„Je to obraz, který jsme vytvořili v roce 2016. Je to Eliška Junkova na závodě Targa Florio,“ ukazuje na telefonu obraz Jan Rambousek, kreativní ředitel společnosti Automobilist. Obraz byl vydražený v digitální podobě za zhruba 270 tisíc korun.

Nový majitel si ho ale na zeď nepověsí, co si díky technologii NFT vlastně koupil? „Myslím, že bude nejlepší, když si to lidi představí jako prodej nezfalšovatelného certifikátu, který deklaruje vlastnictví digitálního souboru. Spousta lidí nakupuje věci v domnění, že to pak prodají dráž,“ vysvětluje Rambousek.

Prodeje digitálního umění pomocí technologie NFT a za kryptoměny zažily největší boom v první polovině tohoto roku. Například v březnu vydražila aukční síť Christies digitální obraz umělce známého jako Beeple za téměř 70 milionů dolarů – tedy za zhruba jednu a půl miliardy korun.

Cenová horečka

Pro někoho důkaz, že si alternativní technologie našla místo v tradičním světě umění, podle Matyáše Kodla z aukční síně a galerie Kodl spíš cenová horečka. „Od nového roku jsme v období horečky. Nárůst byl neskutečný a ten větší zájem veřejnosti díky cenám dlouhodobě obohatí nabídku aukčních domů, ale co se děje s těmi cenami, to je otázka jiná,“ komentuje.

Nejen cena děl, se kterými se pomocí technologie NFT obchoduje, vyvolává podle expertů nad novinkou otazníky. Jasno není například v tom, jestli NFT přináší nový byznys model pro umělce, nebo jestli slouží spekulantům a podvodníkům.

Spíš ke druhé možnosti se přiklání bitcoinový analytik společnosti Satoshi Labs Josef Tětek. „Já si můžu vzít nějaký známý obraz, třeba Mona Lisu, vyfotím si ji, vydám k tomu NFT tokeny, ty někde prodám. Naivní lidé to nakoupí s tím, že je to vzácné a známé a že to pak prodají někde za desetkrát tolik,“ myslí si.

Stanovení pravidel

Aby se technologie stala všeobecně uznávanou a nepřitahovala převážně spekulanty, musela by se kolem ní podle Tětka vytvořit pravidla. Na nedostatečné právní ukotvení upozorňuje i Matyáš Kodl. Uvítal by například zpřesnění toho, jaká práva z vlastnictví digitálního obrazu vyplývají.

„Když to připodobním k tomu klasickému, tak když si koupím obraz od Fily, visí mi na zdi a je to můj obraz. Můžu ho půjčit na výstavu nebo nemusím. Když ho zapůjčím, tak můžu zase říct, tak mi ho vraťte. A něco podobného by mělo být také v tom digitálním světě,“ dodává.

I statistiky ukazují, že technologie NFT si zatím hledá své místo. Po největším zájmu letos v únoru a březnu počty obchodů s digitálními obrazy klesly. Zatímco tehdy prodávající a kupující uzavřeli až 18 tisíc obchodů za týden, v současnosti to jsou dva až tři tisíce obchodů týdně.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít