Obří humr i kapitán Cook. Austrálie řeší, co s chátrajícími gigantickými sochami
Obří ananas, pomeranč nebo kreveta. Austrálie propadla od šedesátých let lásce k velkým sochám. Vztah k obrovským věcem dosahuje téměř vlasteneckého zanícení, píše zpravodajský server News.com.au. S obřím uměním ale přichází také obří problémy. Australané tak nyní řeší, co s nimi udělat ve chvíli, kdy už jsou staré a ohlodané zubem času.
Mnoho Australanů si vybavuje dětské výlety zpestřené takovými atrakcemi, jako je obří ovce plemene Merino, vzepjatý kůň nebo celá škála ovoce - velké avokádo, velký pomeranč a velké mango.
V zemi poseté alespoň 200 velkými věcmi ale nyní narůstá velký problém. Co s nimi udělat ve chvíli, kdy už jsou staré a ohlodané zubem času? Mnoho velkých věcí bylo vyrobeno levně z betonu a sklolaminátu, tedy materiálů, které nevyhnutelně chátrají a blednou, informuje zpravodajský server News.com.au.
Problém s obřím kapitánem Cookem
Část z obřích výtvorů, jako je velký makadamový ořech, velký ananas nebo velká kreveta, se v poslední době buď prakticky rozpadla, anebo už nevynáší příliš velké zisky.
A pak tu jsou další jako velký kapitán Cook v Cairnsu, které vyvolávají kontroverze. Socha stojí na prázdné parcele po straně Cookovy dálnice. Na nohou jsou znát stopy betonové rakoviny a barva se z něj loupe. Hotel, kde kdysi Cook bydlel, je dávno zbouraný a místní komunita se pře o to, jak by se mělo se sošným pohrobkem naložit.
Měl by se opravit? Rozebrat? Anebo třeba přestěhovat na nějaké jiné místo, jako je Univerzita Jamese Cooka, kde v roce 2006 studenti sepsali petici za jeho adoptování?
Letos v lednu v Den Austrálie, který země slaví jako připomínku prvního vylodění vyhoštěnců z Velké Británie, kdosi Cookovu sochu omotal velkým nápisem: „Omlouvám se.“ A domorodý umělec Munganbana Norman Miller navrhl, aby socha Jamese Cooka dostala do ruky velký bumerang.
Podaří se humra Larryho prodat?
A pak je tu jihoaustralský humr Larry. Sedmnáct metrů velký korýš ze sklolaminátu vznikl v roce 1979 a od té doby nepřetržitě stojí na místním tržišti.
Opravy už potřeboval opakovaně. Naposledy v roce 2015 přispěla státní vláda na jeho renovaci částkou 10 tisíc australských dolarů, tedy asi 172 tisíc korun. Zbytek doplnila celonárodní kampaň na získání financí, kterou vedli rozhlasoví moderátoři Hamish and Andy.
Začátkem letošního roku ale Larry - k němuž patří i sousední restaurace - nevyprovokoval na dražbě ani jediný příhoz. I tak jeho majitelé doufají, že se jim Larryho nakonec podaří prodat.
Nová velká zlatá holínka
Přestože některé velké věci upadají v zapomnění, vznikají o celé zemi nové sochy ve snaze přilákat turisty do odlehlých koutů Austrálie. Velká zlatá holínka v Tully, velký buran v Nynganu či velký mravenec v Augathelle jsou příkladem nové generace obřích místních symbolů.
Na jedné straně se kdokoli může jen těžko divit kterékoli místní komunitě, jež se chce scházet pod nádherně kýčovitým kouskem veřejného umění. Na druhé straně se ale nabízí otázka, proč místní úřady tyto stavby povolují, když pak tytéž místní úřady - jen po několika desítkách let - musejí řešit jejich další osud, údržbu nebo likvidaci.
Podobné předměty v nadživotní velikosti se dají najít i v jiných zemích - například Spojené státy proslavila jejich obří kobliha a Kanada má největší housle na světě. Ale australský vztah k velkým věcem dosahuje téměř vlasteneckého zanícení, napsal zpravodajský server News.com.au.
