Studenti pedagogické fakulty vytvořili průvodce po Brně. Chtějí podnítit dialog mezi lidmi a sochami
Někdo vidí exekutora s pračkou, jiní si představují, že si panáček před budovou Nejvyššího správního soudu v Brně hází kostkou. „Málokdo se pozastaví u nějakého konkrétního objektu, zamyslí se nad něčím a vytvoří si k soše nějakou emoci,“ říká Tomáš Štěpánek z Odboru kultury Magistrátu města Brna. To se snaží napravit projekt studentů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kteří vytvořili průvodce brněnskými sochami.
Stojíme před Nejvyšším správním soudem na Moravském náměstí v Brně a díváme se na sochu spravedlnosti od Maria Kotrby. Postava, zvedající krychli, pod kterou tryská pramen vody. Její význam si kolemjdoucí vykládají různě: „Exekutor, co tahá pračku z bytu. – Myslím, že je to ukázka těžké práce. – Panáček, co před sebou kutálí kostku.“
„Umělec našel svůj osobitý symbol. Že dosáhnout spravedlnosti není snadné, že je to dřina! Ale že pak, až se to podaří, vytryskne pramen vody, taková ta katarze, že se podařilo spravedlnost obhájit,“ vysvětluje myšlenku díla vedoucí studentského projektu Radek Horáček.
Prostor k zamyšlení nabízí průvodce po brněnských sochách ve formě brožury, hororového komiksu a edukačních listů, které vytvořili studentky a studenti z Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.
„Víte, že v Brně existuje socha samuraje? Přiznávám, že jsem o té soše taky nevěděl. Z edukačního listu jsem se dozvěděl, že stojí na dostavbě domu pánů z Fanálu, kde sídlí Divadlo Husa na provázku,“ dodává Horáček.
Radnice Brna nechá zhotovit pomník Elišky Rejčky na Mendlově náměstí. Před bazilikou vykvetou mandloně
Číst článek
Listy vypráví příběhy 28 uměleckých děl na různých místech v Brně. Obsahují známé sochy, ale také díla, která člověk mine bez povšimnutí.
Socha coby duše města
„Málokdo se třeba pozastaví u nějakého konkrétního objektu, zamyslí se nad něčím a vytvoří si nějakou emoci k té soše. A ještě menší procento lidí se podívá na střechy domů nebo fasády domů, kde jsou pamětní desky, které jsou taky zajímavé, mnohdy umělecky ztvárněné,“ vysvětluje důležitost umění ve veřejném prostoru Tomáš Štěpánek z Odboru kultury Magistrátu města Brna.
Právě dialog mezi sochami byl základní myšlenkou při tvorbě brožury s názvem Brněnské sochařské dialogy.
Jedna socha, čtyři města. Bronzové plastiky Masaryka dodnes stojí v Brně i Humpolci, v Mělníku ji roztavili
Číst článek
„Socha je vnímaná jako duše města. Město bez soch je město bez vlastní identity. Je takové generické, univerzální. To, že jsou sochy diskutabilní, že se o ně veřejnost zajímá, dává jim vlastní přezdívky, to je součást folkloru, nějakého přijímání veřejnosti, kde se jim najednou v cestě vyskytne nový objekt a oni si k němu vytváří nějaký vztah a snaží se ho svými smysly pochopit.“
Materiály jsou k dispozici taky online. Stačí tak vybrat list, vytisknout a vyrazit objevovat umění v ulicích.
