Národní divadlo nabídlo drama s názvem ‚Kdo bude ředitelem?‘
Jako nepovedená fraška bez rozuzlení vypadal začátek divadelní sezony ve Zlaté kapličce. Ministryně kultury Alena Hanáková z hodiny na hodinu bez udání důvodů odvolala jejího ředitele Ondřeje Černého. Umělci se proti jejímu postupu vzbouřili, což ji málem stálo křeslo šéfky resortu kultury. Po čtyřech měsících je stále část divadla ve stávkové pohotovosti, a jednání speciální komise pro situaci v Národním divadle jsou bezvýsledné.
Jako správné divadelní představení, tak i tato první scéna začala nenápadně. Dlouhá léta loajální ředitel Ondřej Černý upozornil ministerstvo kultury na to, že Národní divadlo potřebuje organizační změny, protože forma příspěvkových organizací je dávno přežitá.
„Kladu si otázku, kde je hranice, kdy se budou muset řešit naprosto zásadní otázky ohledně Národního divadla,“ kroutil hlavou Černý.
Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Ministryně kultury Alena Hanáková ho odvolala a uvedla, že na svou funkci nestačí a že ji k tomu vedou vážné důvody, které ale dodnes nesdělila.
„To, co na počátku udělal, udělal se ctí, ale měl na bedrech zodpovědnost, kterou si nesl a kterou mu zezad nikdo nesejme.“
Začalo další jednání. Činohra a opera vstoupily do stávkové pohotovosti.
„Dovedete si představit, že by k takovémuto balastu došlo třeba za Krejčova vedení? Že by si někdo dovolil za jeho zády odvolat někoho den před zahájením divadelní sezony? Samotná neodbornost toho zásahu volá do nebe,“ vysvětloval v té době herec a režisér Jan Kačer.
Stejně jako jiní, i on už věděl, že Hanáková vedením Národního divadla pověřila svého ekonomického náměstka Martina Sankota. Ten přilil olej do už tak rozpáleného ohně emocí divadelníků, když uvedl, že za Černého klesla návštěvnost i umělecká úroveň představení a že s divadla odešli nejlepší herci. Za svá slova se Sankot pár hodin na to omluvil.
„Chtěl bych se omluvit všem uměleckým pracovníkům a složkám za výrok, který jsem uvedl na tiskové konferenci,“ říkal před do posledního místa zaplněným hledištěm první české scény, kam ten zářijový den přišel spolu s ministryní Hanákovou zklidňovat emoce.
„Skutečně si myslíte, že k obnovení etiky a jednání v této zemi stačí můj odchod z ministerstva? Protože kdyby to stačilo, včera jste si zachoval tvář a po svém emotivním vystoupení byste zůstal sedět na svém místě a zmíněnou etiku a morálku byste i vy dodržoval. Já se v žádném případě nebojím si před vás stoupnout, protože moje rozhodnutí nemělo ublížit tomuto divadlu.“
Šéfka resortu vystoupení ustála, Sankota vyměnila a pověřila vedením prozatímního šéfa Václava Peloucha, který vzešel z Národního divadla. S odbojnými divadelníky dokázala vyjednat, že vznikne komise expertů, která bude nejenom hledat nejvhodnějšího kandidáta na nového ředitele, ale také přemýšlet nad tím, jakým způsobem bude divadlo fungovat dál. Komise zasedla třikrát a zatím bez konkrétních výsledků.
