V Berlíně uvedli premiéru české zpěvohry Císařovy nové šaty. Byla 50 let v trezoru
Hudbu skladatele Miloše Vacka z večerníčků O krtečkovi, O kocouru Mikešovi nebo O chytré kmotře lišce zná asi každý. Vackovu zpěvohru na motivy pohádky Císařovy nové šaty potkal jiný osud. Kvůli satirickému libretu skončila na dlouhé roky v trezoru. Světové premiéry se dočkala až po dlouhých 50 letech. Její autor se ale uvedení svého díla v berlínské Komické opeře nedočkal.
Zpěvohra o císařovi, který měl nade všechno rád nové šaty, slaví v Komické opeře úspěch. Děti neskrývají nadšení. Zpěvohra v nápaditých kostýmech přišla skupině holčiček vtipná. Nejvíce se jim samozřejmě líbil závěr, když se císař ukázal nahý. Tedy ve spodním prádle, jak upřesňuje maminka.
Světovou premiéru zpěvohry Císařovy nové šaty navštívila i zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová
Spokojenost neskrývá ani šéfdramaturg Ulrich Lenz: „Všechno to fungovalo. Inscenace má rytmus, je živá, má barvy, je pestrá a má své poselství.“
Právě Ulrich Lenz je tím, kdo dílo po 50 letech uvedl do života. Objevil ho přitom čirou náhodou.
„Bylo to banální. Měl jsem od vydavatelství seznam pohádkových děl. Císařovy nové šaty mi přišly jako dobrý námět. Skladatele jsem neznal. Ale prohlédl jsem si partituru a řekl si, že to může být dobré dílo,“ vzpomíná.
Teprve později zjistil, proč se zpěvohra skladatele Miloše Vacka a libretisty Miroslava Homolky z roku 1962 nedočkala v Československu uvedení.
„Nejdřív jsem nechápal, proč někomu vadila pohádka. Ale je velmi kritická. V originále je mnoho satirických kritických poznámek vůči politikům a politickému systému, takže proto to zřejmě zakázali. A pak to zůstalo archivu. Asi si nikdo na to nevzpomněl,“ přemítá.
Ne každému se hned spojí jméno Miloše Vacka s hudbou, kterou zná dobře z Večerníčků nebo filmových pohádek. Možná se dočkáme po úspěšné premiéře v Komické opeře v Berlíně zhudebněných Císařových nových šatů i v nějakém českém divadle.
„To by bylo samozřejmě pěkné. Neříkám to proto, že jsem to objevil já, ale proto, že to dílo si zaslouží, aby se hrálo častěji,“ je přesvědčený šéfdramaturg Ulrich Lenz.
