Na MFF v Karlových Varech byla i přehlídka filmových klišé
Filmoví lidé nekašlou, nekýchají (výjimkou je alergie), nesmrkají a nikdy neprojevují příznaky nějaké nemoci. Pokud ano, znamená to jejich blízkou smrt. Hlavně kašel je neklamným znakem neodvratného konce. Zvláštní? Ale ve filmovém světě standardní.
I toto je jedno z klišé nejen americké kinematografie.
Dlouhý sestřih scén, které se neustále opakují především v amerických filmech, a scén, které neodpovídají skutečnosti byl k vidění ve Dvořákových sadech.
Publicista Petr Konečný představil obrovské množství krátkých příkladů toho, kdy hlavní hrdina nebo postava ve filmu řekne: „Ne“ v různých situacích, ve kterých bychom nikdy tak rezolutně záporně neodpověděli, řekli bychom to jinak.
Dalším byl motiv útěku po dlouhé cestě nebo útěku lesem v situacích, kdyby člověk nemohl fyzicky útěk stihnout, není možné se z té situace dostat. Ale ve filmu to možné je. Opět motiv, který je nepřirozený a který se v amerických filmech objevuje často.
Pro horory je zase typický pohled do zrcadla. Hrdina se do něj podívá a uzří postavu, která v místnosti nemůže být, protože jinak by ji musel slyšet.
