Najdi si svůj happyend, vyzývá FAMUfest. Studentská přehlídka ocení Svěráka s Uhlířem
Nemusí to být konec podle hollywoodských měřítek – ale hlavně že nějaký je! Takovým mottem se letos řídí pořadatelé pražského FAMUfestu. Přehlídka studentské tvorby se pokusí zahnat smutky současného světa a udělat si ze sebe trochu legraci. Povolá k tomu třeba i herce a scenáristu Zdeňka Svěráka a skladatele Jaroslava Uhlíře. Co dalšího je na programu, popisují v rozhovoru výkonná ředitelka Sofie Mejtuv a kreativní ředitel Filip Jílek.
Zvete lidi, aby si na festival přišli najít svůj vlastní happyend. Co to znamená?
Filip Jílek: Frustrovala nás dnešní situace, kdy se všechno bere strašně vážně.
Celý svět je zahlcený negací, což má nepříznivý dopad i na nás mladé.
Proto jsme chtěli pro letošní ročník zvolit téma, které není tak vážné a které ukáže, že je na tomto světě pořád něco světlého, a třeba si i ze sebe udělat srandu.
Zároveň tím chceme poukázat na důležitá témata, jako je wellbeing nebo mentální zdraví – ať už naše nebo dnešní společnosti. Chceme divákům naznačit, že ten happyend nemusí být kýčovitý.
Sofie Mejtuv: Nemusí to být jenom „šťastně až do smrti“. Mně se na tom nejvíc líbí právě ta svoboda v tom, že všechno nemusí být tak, jak si to třeba společnost normálně představuje. Pro každého happyend představuje něco jiného. Zároveň nám to dává kreativní svobodu v tom, že si fakt můžeme dělat, co chceme.
Jak do tohoto konceptu zapadá zahajovací film Reportáž psaná na benzínce? Režisérka Zora Čápová v něm sleduje Ivanu Svobodovou a její reportérské pokrývání tuzemské dezinformační scény. A není to nijak povzbudivé ani radostné sledování.
Jílek: Když jsme řešili, které filmy půjde na festivalu vidět, tak jsme narazili na docela prekérní situaci. Zjistili jsme totiž, že na FAMU (Filmové akademii múzických umění v Praze - pozn. red.) těch filmů, které jsou vyloženě „happyendovské“, moc nevzniká.
Přijde nám to ale vlastně jako dobrý oxymóron. Že jsme škola, která je známá tím, že místní filmy většinou končí nešťastně – nebo pro změnu nekončí vůbec. Přišlo nám super na to tímto způsobem poukázat.
Reportáž psanou na benzínce jsme volili proto, že je to velice aktuální film. Ukazuje, jak je člověk typu Ivany Svobodové schopný v tomhle světě fungovat a jaké nachází cesty k tomu, aby se z toho nezbláznila.
Ano, živě si vybavuji tu scénu, kdy během stěhování najde v jedné krabici zašantročená antidepresiva. Jak promluvily happyendy do směřování jednotlivých programových sekcí?
Mejtuv: Filmy nám rozdělil náš úžasný tým dramaturgů podle společných témat nebo podobného konceptu konců.
Jílek: Zároveň se dbá na nějakou atmosféru, které ty filmy budují. A právě ta atmosféra je i podle mě primárně vyzdvižená v názvech programových bloků.
Už jsme zmínili „A žili šťastně až do smrti“, což je vyloženě pohádkový blok. Pak tam máme ale třeba „Soumrak“, který obsahuje těžší filmy, anebo „Basta Fidli“, což je zase trochu svéráznější blok.
Co rozhodlo, že hlavní role ve festivalové znělce letos připadne zrovna herci Ondřeji Vetchému?
Jílek: Ondřej Vetchý je pedagog AMU, na DAMU učí studenty, kteří pak často hrají právě v našich studentských cvičeních nebo ve filmech, které můžete vidět na FAMUfestu. Zároveň ho máme spojeného převážně s rolemi dobráků. Asi mě vlastně ani nenapadá film, kde by hrál nějakou vyloženě zápornou postavu. Tím nám do toho hezky zapadl.
11:34
Mezi mafií, nesvobodou a snem o Západu. ‚Scénář k Vinlandu jsem psal na dělnické ubytovně,‘ říká režisér
Číst článek
Režisérka Sára Slavíčková, která před FAMU studovala divadelní kritiku a teorii na DAMU, se velice dobře zná s tím ročníkem, který ve znělce vystupuje. Je to vlastně scénka, v níž pan Vetchý připravuje své studenty na casting na FAMU, moc mu to nejde, a tak také hledá ten svůj happyend.
Koho tam představují ty jednotlivé postavy? Protože je tam vidíme v určitém stavu oblečení a svlečení.
Jílek: Vedle estetického záměru režisérky, kdy chtěla vystihnout třeba naši vizuální identitu, která je letos hodně výrazná, tam herci reprezentují různé role, co hráli, ať už třeba ve filmech nebo v divadle na DAMU.
FAMUfest každoročně navštěvují také významní hosté. Loni to byla například polská filmařka Agnieszka Holland. Koho přivítáte letos?
Jílek: Letošními hosty budou Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř, kterým předáme čestné uznání za přínos kinematografii. Je to taky určitý nostalgický prvek, protože Svěrák a Uhlíř jsou pro nás duo, které provázelo naše dětství a určitě nás taky formovalo v lidi, kterými jsme teď.
Přijedou u příležitosti promítání filmu Ať žijí duchové!, který Svěrák napsal (spolu s Jiřím Melíškem a Oldřichem Lipským - pozn. red.) a ke kterému Uhlíř složil hudbu. Společně snímek uvedou a zároveň zahrají pár svých hitů.
Dalším takovým pseudohostem bude švédský filmař Ruben Östlund, který nepřijede osobně. Bohužel zrovna točí v Maďarsku, takže nepřijede osobně, ale podařilo se nám aspoň skrze jeho alma mater v Göteborgu získat jeho rané studentské filmy, které nejsou jen tak k vidění.
Jde o dva dokumenty, Nechme lásku na ostatních a Zase rodina, které jsou hodně autentické v tom, že v jednom Östlund sleduje rozvod svých rodičů a druhý je o jeho dospívání ve Švédsku.
Zmínili jsme už téma wellbeingu, který bude mít letos místo i v programu věnovanému filmovým profesionálům.
Mejtuv: Je to tak. Ve spolupráci s časopisem Respekt budeme nahrávat podcast o wellbeingu ve filmových profesích.
Myslím si, že to je teď hodně aktuální téma. Občas si z toho někdo už dělá legraci, jak často se to téma objevuje. Myslím, že je ale důležité „to tlačit“ do té doby, než se to stane normou. Chápu, že by to pro některé lidi už mohlo být otravné nebo nepříjemné, ale na nás to má už třeba v rámci studia velký dopad, a proto je pro nás důležité to otevírat znovu.
Jílek: A právě proto se ten „wellbeingový“ program bude soustředit hlavně na začínající a mladé filmaře, aby to bylo přínosné třeba i pro nás studenty.
Studentská přehlídka FAMUfest se koná od 5. do 9. března 2025 v prostorách letenského kina Bio Oko, AVU Veletržní a Holešovické Šachty. Web iROZHLAS.cz je mediálním partnerem akce.
