Klimatická krize je zákeřná. Je nás 10 miliard v oteplujícím se bazénu a každý ho ohřívá, říká etik
Pokud máte pocit, že prožíváme jednu krizi za druhou, nejste sami. Pandemie covidu, ruská válka na Ukrajině i klimatická krize v lidech může vyvolat pocit, že svět je čím dál tím méně bezpečný. „Dotknout se smutku je první krok k tomu být dobře v krizové situaci,“ doporučuje pro Český rozhlas Plus terapeut, etik a pedagog Katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Bohuslav Binka.
Lidé reagují na krizové situace a s nimi spojený stres různě. Zatímco někteří se od krizí emočně distancují, jiní je naplno prožívají. Nepřipouštět si emoce a potlačovat je v sobě naopak v takové situaci neprospívá.
Bohuslav Binka je český environmentální etik, filosof a terapeut, laureát Ceny Josefa Vavrouška v kategorii vědecko-výzkumné práce
„Představa, že to potlačím a ono to vymizí, je nesmyslná. Žádná emoce nikdy nevymizí,“ objasňuje expert. „Být v krizi a být úplně odpojen od emocí nebo je potlačovat znamená velkou energetickou námahu. A pak to může, lidově řečeno, rupnout.“
Právě projevení smutku je pro duševní zdraví důležité. U mladých lidí může tento pocit vyvolávat i klimatická krize a s ní související jevy jako třeba mizení lesů nebo extrémní projevy počasí.
„Pro 60 procent lidí to nějak na pozadí problém je. A pro 20, možná něco přes 30 procent lidí je to závažný problém,“ ilustruje Binka. „Je to něco, co opravdu v každodenním životě řeší a co je zatěžuje.“
V Česku je málo center duševního zdraví, chybí mimo jiné odborný personál, zdůrazňují kontroloři
Číst článek
Jenže mladí lidé se nemají kde naučit, jak se s rostoucí emoční zátěží a škálou pocitů vypořádat. „Český vzdělávací systém není příliš dobře připravený na to, aby se s tím dobře vyrovnal,“ všímá si pedagog.
„Tipoval bych, že ta emocionální zátěž se bude zvětšovat. A my mladé lidi nevybavujeme kompetencemi, schopnostmi, aby s tím mohli dobře být,“ zamýšlí se a pokračuje:
„Je dobré umět rozbor češtinářské věty, zvládnout nějaké základy matematiky, ale zároveň bychom na základních a středních školách měli mít prostor poznávat to nejdůležitější, co na světě je – a to jsme my sami.“
S negativními pocity a úzkostí, kterou měnící se klima vyvolává, se někteří vypořádávají díky setkávání s podobně smýšlejícími lidmi či hledáním všemožných aktivit. Podle terapeuta je dobré umět se i od problému odpoutat.
„Ta pestrost toho, co všechno tvoří můj svět, je z dlouhodobé udržitelnosti hodně důležitá,“ připomíná. „Nejděme úplně na dřeň. Respektive když chceme jít na dřeň, jděme – ale v aktivitách, které jsou jádrově naše. Které nás hřejí, když je děláme.“
Změna, ale ne revoluce
Komunikovat problém správně a efektivně ale může být někdy obtížné. Někteří lidé totiž prokazatelnou změnu klimatu popírají a nepřipouští si ji.
‚Záležitost života a smrti.‘ Mezinárodní soudní dvůr se snaží přijít na to, kdo je odpovědný za oteplování
Číst článek
„Klimatická krize je zákeřná tím, že je nás 10 miliard v oteplujícím se bazénu a každý držíme drobounkou trubičku, ze které jde ten plyn, který ho ohřívá. A když já vypnu plyn, tak ovlivním strašně málo,“ přibližuje expert, proč je složité problém formulovat.
Klimatickou krizi je proto podle něj potřeba rámovat i jako možnost k smysluplným akcím s viditelnými výsledky.
„Myslím, že v nějakých vrstvách k zásadní změně systému opravdu musí dojít. A zároveň bych to neformuloval vůči české veřejnosti jako revoluci, protože tím můžeme odradit lidi, pro které by nějaká jiná formulace byla bezpečnější,“ uzavírá etik.
Může hrozba extrémů v počasí vést k duševním problémům? A jak můžeme se svým okolím efektivně mluvit o pocitech z tak závažného a složitě řešitelného problému, jako je změna klimatu? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
