Na výrobě cen pro MFF Karlovy Vary se podílí sochaři, skláři i lepiči

Červený koberec, nazdobené město, tisíce filmových nadšenců, bujaré večírky, ale i řada významných osobností - to je Mezinárodní Filmový festival v Karlových Varech. Každoročně je na této největší filmové přehlídce v České republice oceněna řada filmařů a herců.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Křišťálový globus

Křišťálový globus | Foto: Jan Rosenauer

Ti nejlepší si odnesou tu nejvýznamnější trofej - Křišťálový globus. Jeho výroba ale není vůbec jednoduchá.

Podoba křišťálového globu se často měnila. Tu nynější - dívku zvedající křišťálovou kouli má od roku 2001.

„Podobu jí vtiskl umělecký tým Mezinárodního filmového festivalu – bratři Cabanové a Aleš Najbrt. Výslednou podobu jí dal Tono Stano, velmi známý český fotograf a modelem jí stála Ema Čermáková, druhá vicemiss České republiky pro rok 2001,“ říká manažerka marketingu sklárny Moser Daniela Sládková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výrobu Křišťálových globů sledovala Růžena Valková

Společnost vyrábí ceny ve spolupráci se sochařským ateliérem Miloše Vacka, který zhotovuje bronzové sochy.

Druhá část - křišťálové koule pochází ze šikovných rukou sklářských mistrů dílny Radka Vachouška.

„Nabereme si sklovinu, zpracujeme ji – uděláme si jadýrko. Přichází další náběr skloviny. Z toho přetvaruju kouli, několikrát se prohřeje a pěkně se dotvaruje ve svaláku do požadované velikosti,“ popisuje výrobní proces.

Roztavené sklo o teplotě tisíc stupňů Celsia se zformuje na průměr 11 a půl centimetru.

„Potom přijde uražení koule. Ta jde do tamprovny, kde se vychladí 24 hodin. Druhý den se vyndá, zkontroluje. Z pracovní teploty, kdy to urážím, kdy má koule 500 – 600 stupňů na 100 stupňů a pak krásně do chladna do nulové teploty,“ pokračuje Vachoušek.

42 centimetrů a 5 kilo

„Nejnáročnější je, aby to bylo čisté, aby tam nebyla žádná kyšpa, žádná vada. takže prostříhat, aby ten výrobek byl krásný a na cenu se leskl. Na deset cen se 30, 40 koulí musí vyhodit,“ uzavírá sklářský mistr.

Její výroba začíná v huti. Sklářům k tomu pomáhá dřevěná forma.

Skleněné koule následně putují do dílny, kde se upraví tak, aby pasovaly do kovové sochy. Nakonec se k soše přilepí na třech místech. To má na starosti brusič Jiří Khás:

„Sošky nejsou úplně přesné, takže je musím upravit, aby tam koule sedla. Pak se ještě upraví případné odřeniny nebo ťukance, aby to tam nebylo. Poté se koule vyleští do vysokého lesku a zalepí se do sošky a vytvrzuje se UV zářením.“

Koule se nakonec ještě přeleští, pak se vloží do kazety a putují na místo určení. Velká festivalová cena po dokončení měří 42 centimetrů a váží 5 kilogramů.

Růžena Valková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme