Doporučení nám spíš uškodilo. Nikdo nechce radit, jak má hlasovat, říká producent Sbormistra
Členové České filmové a televizní akademie vyslali do oscarové kategorie nejlepší mezinárodní film dokument Ještě nejsem, kým chci být. Rozhodli tak i přes doporučení prezidia ČFTA hlasovat pro film Sbormistr. „Myslím si, že film Sbormistr by nás reprezentoval dobře, ale s vybraným dokumentem nemám problém,“ říká člen prezidia ČFTA a producent filmu Sbormistr Jiří Konečný.
Film Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka nebyl oproti očekávání vybrán, aby reprezentoval Česko v klání o filmové Oscary. Je to pro vás zklamání?
Nebudu zastírat, že to zklamání je. Myslím si, že film by na to měl, reprezentoval by nás dobře, zároveň ale film, který byl vybrán – Ještě nejsem, kým chci být –, je skvělý kandidát, se kterým nemám problém.
Systém výběru a hlasování o kandidátech na Oscara by se neměl míchat. Hlasování by mělo být svobodné a nezávislé, je přesvědčen producent Jiří Konečný
Má dokument režisérky Kláry Tasovské o osudech fotografky Libuše Jarcovjákové naději na oscarovou nominaci? Co myslíte?
Určitě má, i když dokumenty se do soutěže nedostávají tak často. Když se tam ale dostanou, jde o výrazné snímky. Film má podle mě všechny předpoklady, je validovaný účastí na světových festivalových akcích, získal řadu ocenění.
Je to navíc moderní film o moderním tématu, je režírován ženskou režisérkou, řeší ženské téma, má hlavní hrdinku, která je nějakým způsobem outsider v uměleckém světě a musí si vybojovat svůj osud. Volitelé akademie mívají pro tyto příběhy slabost, protože často reprezentují jejich vlastní osudy a jejich vlastní těžkosti v prosazování se v umělecké branži.
Průběh hlasování
Jste zároveň producentem filmu Sbormistr a členem patnáctičlenného prezidia ČFTA, které letos učinilo předvýběr filmů doporučených na oscarovou nominaci. Není to střet zájmů?
Je to tak, že já jsem předvýběr nedělal. Všichni, kdo předvýběr dělali, nesměli být ve střetu zájmů. To znamená, že jsem byl vyloučen stejně jako třeba Aňa Geislerová, která je herečkou ve filmu Karavan a zároveň jeho spoluproducentkou.
Příběh jsem vystavil modelově. Nešlo o tuto konkrétní Karolínu, říká režisér Sbormistra v reakci na kritiku
Číst článek
Kolik tedy lidí učinilo předvýběr?
Pokud se nepletu, tak šest. Já jsem ale byl ten, kdo se zasazoval o to, aby se udělaly nějaké změny a výběr se zpřesnil. U dokumentů to nikdo nerozporuje. Ročně se v Česku vyrobí několik desítek dokumentů, které projdou předvýběrem. Akademie nakonec hlasuje o 15 až 20 dokumentech a všichni to kvitují, že nemusejí všechno nakoukávat.
Dříve mohla navrhovat filmy většina z asi 400 členů akademie...
Ano, dříve tomu tak skutečně bylo. Letos podle nových pravidel, kdy třeba smějí hlasovat jen příslušníci národa, který daný film vysílá, hlasovalo 194 členů akademie. I když se tak výběr zúžil, bylo hlasů hodně, takže hlasování je dost validní.
Proč je potřeba s výběrem tak spěchat, když uzávěrka bude letos 1. října?
Je důležité říci, že v rozhodování se posuzují všechny filmy, které mají premiéru v českých kinech do konce září. A to už se v době rozhodování ví, i když jsou filmy třeba ještě v nějaké fázi dokončování. Důležité je také brát v potaz různé filmové festivaly, na kterých se dá nominace už zúročit.
Kontroverze
Chápete výhrady, se kterými se na vedení České filmové a televizní akademie obrátili někteří tvůrci kvůli protežování vašeho filmu?
Já je chápu. Každý má na to právo. Kdybych ale citoval regule, tak ty říkají, že komise může vybrat tři čtyři filmy a může jeden z nich doporučit. Já jako producent doporučeného filmu musím říct, že nám doporučení moc nepomohlo. Byl to spíše okamžik, který našemu filmu výrazně uškodil. Upřímně ale říkám, že jsem se opravdu bál, jestli vůbec náš film do výběru projde.
Člen prezidia Petr Dvořák se za to už omluvil s tím, že učinit rozhodnutí prý byla chyba...
Osobně si myslím, že kámen úrazu je spíše v kombinování výběru s hlasováním. Já si myslím, že by akademie měla třeba na rok na dva zkusit, že by komise, která by byla sestavena ze zkušenějších lidí, film vybrala rovnou. Děje se to v řadě jiných zemích a je to obvyklý postup.
Sbormistr vystihuje manipulaci, míní Horák. Fridrichová: Rehabilituje Kulínského, realita byla jiná
Číst článek
Kdyby to takto bylo, řady lidí by se určitě dotklo, že se tam některé filmy nedostaly. Nebylo by ale na to moc co říct. Ve chvíli ale, kdy komise v dobré víře udělala doporučení a řekla, my ho chceme ještě validovat hlasováním, tak se smísily dva principy, který podle mě nejdou moc dohromady.
Asi se ale dá chápat to, že signatáři otevřeného dopisu považují krok za manipulativní a nedemokratický. Kdo vlastně přišel s návrhem?
Řeknu to čistě za sebe. Myslím si, že komise nemá být bez názoru a klidně může své pořadí filmů zveřejnit. Svoje stanovisko má vyargumentovat, to ostatně od ní všichni čekají. Když se to ale podává tak, že jsme vám předem zúžili výběr a vy pak takto hlasujte, tak je logické, že to nejde. Platí to podle mě u všech akademií na světě, že nikdo nechce dostávat doporučení, jak má hlasovat. Všichni chtějí hlasovat nezávisle a nenechat si do toho mluvit...
Film Sbormistr provázejí od premiéry kontroverze kvůli tomu, že se prý dotkl obětí zneužívání z kauzy Bohumila Kulínského. Neměli tvůrci filmu postupovat citlivěji? A co znamená pro film případný úspěch v soutěži o Oscara? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.