V Císařské konírně na Pražském hradě začala jedinečná výstava nazvaná Růžena, příběh malířky Růženy Zátkové. Tvořila především v zahraničí a spolupracovala například s vůdčí osobností italského futurismu Marinettim. Prosazení i na české scéně zabránila její předčasná smrt v roce 1923.

9:24 8. dubna 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kurátorku výstavy a autorku monografie Alenu Pomajzlovou k osobnosti Zátkové přivedlo studium italštiny.

„Ona žila v Itálii a všechny materiály, které byly k dosažení, byla v italštině. Ale zaujala mě, že si myslíme, že tvorba na začátku 20. století nebo 1. poloviny 20. století, že je prozkoumána. Ukazuje se, že tomu tak není, že jsou mnohá bílá místa a že třeba existují autoři, kteří mohou tou představou, jak vypadalo české umění, trochu zamíchat. A myslím si, že Růžena Zátková je právě touto postavou,“ řekla Pomajzlová Rádiu Česko.

Zátková je spojována s futurismem, a to zejména proto, že se stýkala s futuristy. „Ale stejně podnětná byla tvorba ruské avantgardy, možná ještě silnější. Ona se nechtěla spojovat s futuristickým hnutím, protože viděla určitou jeho jednostrannost a některé militantní rysy, se kterými nesouhlasila. Spíš hledala jakousi vyváženost nebo celistvost. Takže na jedné straně futuristická dynamika ano, ale na druhé straně třeba primitivismus, dekoratismus ruského umění.“

Všestranná umělkyně

Dílo Růženy Zátkové zahrnuje širokou škálu projevů: koláže, kinetické asambláže, plastiky, abstraktní obrazy, realistické kresby, dokonce i scénář futuristického divadelního představení a mnoho dalšího. Jak vzniká například kinetická asambláž?

„Vezmete různé materiály, které nejsou tradiční, papír, staniol, kov nebo jiné materiály. Kinetická asambláž je v podstatě jediná, co tam je vystavená, je na principu otáčivého kolečka u orloje. Ono už se to nepohybuje, protože je to velice chatrné, rozpadá se to, takže už ten kinetický moment tam nelze realizovat. Ale je tam vidět, že tam je to kolečko a že se otáčí a vzniká velice zajímavý optický efekt,“ popsala Pomajzlová a upozornila na nejzajímavější kousek výstavy:

„Asi nejzajímavější je plastika Beranidlo,která se bohužel nedochovala, ale znamená přelomovou práci Růženy Zátkové z roku 1916. V českém umění nikdo takovouto práci neudělal. Na výstavě je možné ji vidět jako tištěný model, rekonstrukci, kterou udělal, připravil sochař Michal Gabriel.“

Výstava Růžena, příběh malířky Růženy Zátkové je v Císařské konírně Pražského hradu otevřena do 31. července 2011.

Marián Vojtek, Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít