Severokorejský malíř pomocí svých obrazů přibližuje svou domovinu
V Soulu začala první výstava severokorejského malíře, který v minulosti vytvářel propagandistické plakáty pro režim Kim Čong-ila. Na třicet děl zachycuje zrůdnost totalitní země, jejíž obyvatelé jsou odsouzeni živořit za ostnatými dráty. Song Bjok expozici zahájil i přes reálné hrozby, že ho severokorejští agenti zlikvidují.
Zvonky v rukou dětí rozeznívají prostory galerie GAIA v centru Soulu. Jemné tóny se rozléhají mezi obrazy, které nahánějí hrůzu a zároveň vyjadřují naději.
„Chtěl jsem tím vyjádřit, v jaké izolované společnosti Severokorejci žijí, a to včetně příslušníků ozbrojených sil. Symbolicky jsem tak zpřetrhal ostnaté dráty, aby se mohli podívat ven, jak to za nimi vypadá,“ vysvětluje dvaačtyřicetiletý Song Bjok.
U jednoho z vystavených pláten severokorejský voják rozhrnuje oponu tvořenou státní vlajkou. Symbolicky v místě, kde je umístěna pěticípá rudá hvězda. Naopak ale nechybí drát oddělující stalinistickou zemi od svobodného světa.
Malíř Song Bjok se tuto hranici pokusil překonat dvakrát. Poprvé ho chytili a zavřeli do tábora pro politické vězně. Napodruhé už se mu to podařilo a přes Čínu se dostal do Jižní Koreje, kde začal studovat výtvarné umění.
Ve své tvorbě pak vycházel ze zkušeností získaných právě v Pchjongjangu. „Musel jsem psát oslavné texty a tvořit propagandistické plakáty oslavující Kim Ir-sena a Kim Čong-ila. Všechny ty výjevy, jak lidé oba vůdce milují a uctívají, třeba tancem, zpěvem a podobně,“ prozrazuje.
Severokorejský pop art
Sám tedy dobře ví, jak i malíři napomáhají vytvářet jeden z nejkrutějších režimů naší planety. Ostatně už děti ve škole se učí mezi obřími plátny, na kterých kluci s dívkami napichují na bodáky největší nepřítele, Američana, Japonce a Jihokorejce.
A Song Bjok na podobná díla navazuje. Jde o jakýsi pop art na severokorejský způsob. Mezi jeho obrazy tak najdete Severokorejce klanící se Velkému vůdci, ženu v uniformě a se zbraní v ruce, na jejímž rameni sedí bílá holubice, znamení míru, nebo hlavu Kim Čong-ila nasazenou na těle Marilyn Monroe v bílých šatech, které nadzvedává vzduch z větrací šachty.
„Rozhodl jsem se malovat tyhle obrazy, abych jejich prostřednictvím všem ukázal, jak to u nás, v Severní Koreji vypadá. Jde vlastně o jakýsi vzkaz, který se snažím přinést těm, co žijí ve svobodném světě,“ dodává Song Bjok, který svou první výstavu nazval Svoboda navždy.
