Výstava české moderny v Soulu má obrovský ohlas, zájem mají další galerie
Obrazy českých malířů 19. a 20. století bodují na výstavě v jihokorejském Soulu. Výstava tam začala před týdnem a už teď se na Národní galerii obrátily další světové výstavní domy s žádostí o zápůjčku.
Stovka obrazů z let 1905 až 1943 zaujala kurátory z Francie, Německa i z Číny. Jde o díla Josefa Šímy, Jana Zrzavého, Toyen a Františka Kupky.
„Celý soubor tak, jak byl vytvořen, i téma, které bylo popsáno kurátorkou Helenou Musilovou, vytváří možnost toho, abychom v nějaké obměně, možná i v daleko větší šíři prezentovali českou modernu,“ řekl Radiožurnálu ředitel Národní galerie Vladimír Rösel.
Je to vůbec poprvé, co Korejská republika vystavila české obrazy. Navíc je to také první velká výstava, kterou se podařilo vyvést do zahraničí i přesto, že kvůli neukončené arbitráži se společností Diag Human stále hrozí zabavení děl v majetku českého státu.
„Pro nás je prakticky nutná podmínka získat takzvané imunity from seizure, což je podmínka nutná pro udělení vývozního povolení. Dále se samozřejmě zkoumají i další náležitosti, které jsou spojené s výstavou, takže v tuto chvíli je vše v jednání. Zatím ani nežádáme ministerstvo kultury o vývozní povolení, protože nejdřív se musí zhodnotit výstava v Koreji,“ vysvětluje Rösel.
Také Helena Musilová, autorka expozice s názvem Vzpomínka na krajinu, kterou jsem nikdy neviděl, potvrzuje, že jde zatím o první „oťukávací“ kontakty.
„Nemá cenu v téhle fázi představovat, kde to bude, v každém případě po skončení výstavy v Soulu se umělecká díla vracejí do Prahy, protože povolení k vývozu od ministerstva kultury bylo přiděleno pouze na Soul, ne na putovní výstavu,“ uvedla Musilová.
Od 1. února bude novou šéfkou Veletržního paláce, kde je sbírka moderního umění. I tento projekt, spolu s úspěšnou výstavou František Kupka - Cesta k Amorfě, která je v Salmovském paláci na Hradčanech, ji vynesl až na jedno z nejvyšších míst v Národní galerii.
„Během sledování roku 2012 začalo krystalizovat, že Helena Musilová by případně mohla být kandidátem, který by nejlépe souzněl se sbírkou moderního a současného umění, ale zároveň by byl schopen navázat na to, co jsem si já dal do vínku, a to je pracovat na vnějším projevu Národní galerie,“ připomněl Rösel.
Sama Musilová zatím ještě nechce mluvit o tom, jak bude Veletržní palác, který má napjatý rozpočet, fungovat. A o nic víc sdílnější není ani ředitel Rösel.
