Astronomy vzrušuje záhadné vzdálené světlo, mohlo by jít o obří supernovu
Záhadné světlo mimo naši galaxii trápí světové astronomy. Už půl roku pozorují ve vzdálenosti 3,8 miliardy světelných let obrovskou záři, zatím ale pořád ještě nevědí, jestli jde o supernovu nebo nějaký jiný objekt. Brzy by se to mělo změnit.
Podle studie, kterou zveřejnilo nejnovější vydání časopisu Science, vyzařuje tento v podstatě malý objekt - v průměru jen 10 mil - světlo až 570miliardkrát větší než Slunce a je minimálně dvacetinásobně jasnější než všechny hvězdy naší galaxie dohromady.
Vědci jsou přesvědčeni, že by mohlo jít o supernovu, a podle ředitele Astronomického ústavu Akademie věd Vladimíra Karase by v tomto případě šlo o naprosto jedinečný úkaz.
Astronomy vzrušuje záhadné vzdálené světlo, možná obří supernova. Téma zaujalo i redaktoru Evu Kézrovou
„Je to první případ takto jasné supernovy, která byla objevena, protože vyzařuje více než stokrát oproti běžným supernovám. Čili v průběhu několika měsíců vyzáří více energie než třeba naše běžné Slunce během celého svého života,“ říká profesor Karas.
Zatím ale astronomové teprve zkoumají, jestli jde skutečně o supernovu, což vzhledem k vzdálenosti více než tři a půl miliardy světelných let není vůbec jednoduché.
Supernovy jsou známé už od středověku, ale po technické stránky začaly být zkoumány až ve 20. století. A tak víme, že supernova je vlastně výbuch v okamžiku konce hvězdy, která ztratí svou energii, smrští se, načež se zbylá hmota zahustí, zahřeje a vybuchne, což je provázeno velkou září. Postupně pak dohasíná.
Prakticky každý den astronomové nějakou supernovu dalekohledem odhalí a nyní už existují i speciální automatické programy, které hlídají vesmírný prostor neustále. A právě díky tomu čínsko-americký tým na univerzitě v Ohiu objevil loni v červnu tento unikátní objekt, s nímž se teď pochlubil.
Supernova, magnetar, nebo něco úplně jiného?
Pokud by to nebyla supernova, mohlo se jednat například o vzácný druh hvězdy zvané magnetar, která se díky extra silnému magnetickému poli rychle točí. I takové jsou názory astronomů, jiní pak dokonce říkají, že to může být něco úplně jiného, co ještě neznáme.
A právě proto začne obrovské vzdálené světlo zkoumat i Hubbleův teleskop. Ten obíhá ve volném prostoru mimo atmosféru, takže podle profesora Karase je schopen získat potřebná data.
„Běžné dalekohledy umístěné na Zemi nedokáží rozlišit příliš dobře detaily ve spektru. A ty detaily jsou právě podstatné, protože z nich potom astronomové poznají, jaké chemické prvky se nacházejí v tom zdroji záření a jak se mění složení i celková luminosita,“ vysvětluje Václav Karas.
Vzhledem ke své obrovské světelné síle bude tento objekt vyhasínat určitě ještě několik měsíců, možná i let a tak dlouho mohou astronomové sbírat o něm informace. Jisté je, že je to něco, co zatím ve vesmíru ještě neviděli.
