V berlínské čtvrti Neukölln žijí tisíce chudých Rumunů a Bulharů. Každý den přibývají další
Oficiálně úřady v berlínské čtvrti Neukölln registrují pět a půl tisíce lidi převážně romského původy, neoficiální odhady jsou až dvojnásobné. Lákají je vyšší výdělky i sociální dávky, někteří majitelé domů se na nich ale snaží vydělávat.
V Neuköllnu má téměř polovina obyvatel kořeny v cizině. Podle místní radnice s další vlnou přistěhovalectví už došlo k překročení únosné meze.
„Začalo k nám chodit stále víc ředitelů a učitelů, že mají problém. Že mají ve škole stále víc žáků, kteří neumí vůbec německy, a někteří nemají ani žádné zkušenosti se školou. A jak je možné, že tolik žáků bydlí na stejné adrese,“ říká radní Neuköllnu Franziska Giffeyová.
O přistěhovalcích v berlínské čtvrti Neukölln natáčela zpravodajka Českého rozhlasu v Německu Klára Stejskalová
Školní třídy v Neuköllnu praskají ve švech, každý týden se objevuje dalších až deset dětí z Bulharska a Rumunska.
Ve školách je cizinců až 90 procent
Školy, kde 90 procent dětí nemá německý původ, stojí před dalšími problémy jako je analfabetismus, chybějící zdravotní pojištění žáků a děsivé sociální zázemí rodin.
„Když se tady projdete po okolí, uvidíte řadu domů, které jsou ve špatném stavu. Majitelé se o ně nestarají a přistěhovalství objevili jako nový kšeft. Ve dvou místnostech spí na matracích i 20 lidí. Platí za jedno místo ke spaní tak 200-300 eur měsíčně,“ popisuje radní.
Přesně tak vypadala situace v neuköllnské ulici Harzerstrasse. Mezi odpadky a krysami tu bez vody žilo několik romských rodin.
Do té doby než Benjamin Marx z bytového katolického družstva nechal domy zrekonstruovat. Omítka s uměleckými kresbami svítí ještě novotou. Všude čisto, nikde žádný odpadek.
„Chtěli jsme ukázat, že to může fungovat,“ vysvětluje Marx. Šedesát procent ze 137 bytů pronajímá družstvo romských rodinám.
„Většina lidí, co tu bydlí, pracuje, k tomu pobírají sociální dávky a přídavky na děti. A platí pravidelně,“ dodává.
Podle Franzisky Giffeyové je zvládnutí jazyka jednou z podmínek úspěšné integrace cizinců do německé společnosti.
Nezkušené přistěhovalce zneužívají různí chytráci a úřady nemají téměř žádné pravomoci, jak zasáhnout, pokud se na ně postižení sami neobrátí. Přesto ale do Berlína míří další a další cizinci z východu.
Lákají i přídavky na děti ve výši 200 eur
„Jsem si jistá, že kdybyste byla ve stejné situaci, kdy přídavky na děti v Bulharsku a Rumunsku jsou mezi sedmi až deseti eury a tady 200 eur, tak byste taky přemýšlela o cestě sem,“ uvádí radní.
Je to odvrácená strana volného pohybu osob v Evropské unii. „Nám politikům na lokální úrovni pak nezbývá nic jiného než jen reagovat. Pokud nechceme, aby tu došlo k narušení sociálního smíru,“ dodává Giffeyová.
„Každý řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek, a Unie musí řešit situaci přímo v těch zemích,“ uzavírá.
Zvětšit mapu
