ČRo chce řád pro Gorbaněvskou a další disidenty, kteří odmítli okupaci
Zastali se okupovaného Československa a sami skončili v pracovních lágrech nebo na psychiatrických klinikách. Odvážný protest osmi ruských disidentů ze srpna 1968 přesto dosud stát nijak neocenil. Napravit to chce Český rozhlas. Skupině okolo Natálie Gorbaněvské navrhuje udělit řád za zásluhy o demokracii. Nominovat své kandidáty může i veřejnost. Dnes je poslední den, kdy sněmovna přijímá návrhy.
"Probudila jsem se ráno 21. srpna a jako obvykle jsem si pustila svoje oblíbené rádio Spidola. Zrovna četli zprávu TASS o poskytnutí bratrské pomoci Československu."
Tak vzpomínala Natálie Gorbaněvská na moment, kvůli kterému podpořila okupované Československo.
Proti násilnému kroku sovětské armády ještě ten den protestovala se sedmi přáteli na moskevském Rudém náměstí. Rozvinula tam transparent s heslem „Za vaši a naši svobodu". Další dva roky strávila nuceně na speciální psychiatrické klinice.
Český rozhlas navrhuje vyznamenání pro Natálii Gorbaněvskou a další disidenty, kteří odmítli okupaci
Trest neminul ani zbylé účastníky protestu. Museli do vyhnanství nebo pracovních lágrů.
Ani po více než 45 letech ale jejich vystoupení český stát neocenil. Napravit to chce Český rozhlas. Navrhuje sněmovně vyznamenat Gorbaněvskou i zbylých sedm statečných. Naživu už jsou jen čtyři z nich.
„Najít odvahu v roce 1968 po okupaci Československa sovětskou armádoui nebylo tak jednoduché. Já si toho činu i dodatečně mimořádně považuji a myslím, že je to naše povinnost. Protože oni bránili obecně svobodu, ale postavili se na stranu tehdejšího Československa. A já smekám a klaním se," zdůrazňuje generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.
Podle tajemníka sněmovního podvýboru pro vyznamenání Rudolfa Kubáta se návrh na ocenění Gorbaněvské a dalších ještě nikdy neobjevil. Iniciativu Českého rozhlasu proto vítá.
"Myslím, že je to naprosto správná věc. V tehdejších podmínkách Sovětského svazu se odvážili jít na Rudé náměstí a vyjádřit svoji vůli a nesouhlas s tímto zásahem u nás," připomíná.
Natálie Gorbaněvská přitom byla loni v Česku v den, kdy se státní řády na Hradě udělují. Odjela ale jen s pamětní medailí od Univerzity Karlovy. O měsíc později, loni v listopadu, disidentka umřela. Polsko ji obratem vyznamenalo za hrdinské postoje. Pocty z české strany by si podle jejího syna Josepha vážila ještě více.
"Myslím, že by matka byla velmi poctěna takovým oceněním. Ne že by vyhledávala slávu, ale byla hrdá na svůj boj proti diktaturám. Potěšilo by ji to. Žila skromný život a stejně by přijala i takovéto ocenění," říká.
Konečné slovo má prezident
Konečné rozhodnutí je na prezidentu Miloši Zemanovi. Ten prý takový krok ještě letos zváží.
„Pan prezident se již v loňském roce v prosinci vyjádřil v tom smyslu, že paní Natálie Gorbaněvská byla na seznamu vyznamenaných pro letošní rok. A podotkl k tomu, že toto vyznamenání lze udělit i in memoriam. To znamená, že pan prezident se takové variantě vůbec nebrání," potvrzuje mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
S Natálií Gorbaněvskou se protestu zúčastnili ještě Konstantin Babickij, Vadim Delone, Vladimir Dremljuga, Viktor Fajnberg, Pavel Litvinov, Larisa Bogorazová a Taťjana Bajerová.
Případné vyznamenání by se však muselo projednat u každého zvlášť, protože je pouze pro jednotlivce a nedá se jím ocenit skupina lidí, i když se na konkrétní akci podíleli společně.
