Pardubické Automatické mlýny architekta Josefa Gočára jsou stále na prodej
Pardubické Automatické mlýny jsou na prodej. Firma Goodmills tady zastavila před rokem a půl výrobu a nabídla je ke koupi. Jako první oslovila město. To ale váhá a k jejich nabídce se staví vlažně. Ukázalo to i včerejší zastupitelstvo.
Stavba z červených cihel, ve které se v samotném centru města sto let mlela mouka, vypadá jako nějaký hrad. Je dílem nejznámějšího českého architekta Josefa Gočára a brzo se stane národní kulturní památkou.
Když mlynáři opustili budovu, areál jakoby osiřel. Jenže o stavbu se začala zajímat veřejnost. Vznikla proto občanská iniciativa Mlýny městu, která dala dohromady několik dobrovolníků z řad architektů, historiků, divadelníků a také patriotů, kterým budoucnost mlýnů není lhostejná.
Na chvilku vrátili do mlýnů život, když zde v loňském roce uspořádali dva festivaly. Jejich úsilí ani potom nepolevilo a společně s městskými architekty vypracovali pro zastupitele zprávu, jak by se daly mlýny využít. Tu přednesli pardubickým zastupitelům.
„Je to podklad, který by měl sloužit k jednání mezi novým investorem a městem,“ říká Štěpán Vacík z odboru městského architekta.
Pardubické zastupitelstvo tuto zprávu vzalo na vědomí, to je však všechno. Šárka Zahálková z iniciativy Mlýny městu označuje jejich přístup za velmi laxní.
„Nemyslím si, že je to dobrý postup, protože pokud se věci budou řešit ex post, tak to může skončit hodně špatně. Pokud se v tom areálu nebude nic dít, budou chátrat a padat nám před očima,“ domnívá se Zahálková.
Podle dalšího zástupce iniciativy Bohdana Šedy sdružení Mlýny městu nabízí možnost spolupráce všem, kteří mají zájem o rozvoj města a o osud Automatických mlýnů.
„Nás pořád trochu mrzí, že k tomu zatím nikdo ze zastupitelů nepřistoupil aktivně, že si to žádná politická strana nevzala jako volební téma, i když se to nabízí, protože prospěch pro město je dle našeho názoru zřejmý a rizika spojená s neaktivitou a laxností jsou podle nás také zřejmá,“ uvádí Šeda.
Podle něj je nejhorší variantou developer, který tam bude chtít vybudovat například naddimenzované monofunkční bydlení. Zanikla by tím prý historická hodnota areálu a navíc by tam nevznikl veřejný prostor, který by tam jinak vzniknout mohl.
„Jsme z toho trochu unavení. Lépe by se pracovalo, kdybychom měli aktivní protihráče i z řad politiků, kdyby si to někdo skutečně vzal jako prapor a bojoval za to s námi. Berou to na vědomí, ale že by se někdo postavil na naši stranu a aktivně nám pomáhal, to se zatím oproti našim možná naivním očekáváním nestalo,“ uzavírá Šeda.