Které státy při sčítání sledovat? Kdy bude výsledek? A může nastat remíza? Klíčové otázky k boji o Bílý dům
Ovládne Bílý dům demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová, nebo republikánský exprezident Donald Trump? Šance obou kandidátů jsou – zejména v sedmi klíčových státech, které o výsledku amerických prezidentských voleb rozhodnou – nanejvýš vyrovnané. I proto si můžeme na konečný výsledek počkat i několik dní, v horším případě týdnů. Nejen na to, na které státy se při sčítání hlasů zaměřit, odpovídá souhrn nejdůležitějších otázek a odpovědí.
V čem jsou volby jiné?
V porovnání s posledními prezidentskými volbami v roce 2020 jsou jiné už jen v tom, že se neodehrávají v době probíhající pandemie, kdy rekordní část voličů hlasovala korespondenčně. Letošní předvolební průzkumy navíc ukazovaly velmi těsný výsledek, souboj mezi demokratickou kandidátkou Kamalou Harrisovou a jejím republikánským protikandidátem Donaldem Trumpem je proto velice vyrovnaný.
Trump bude 47. americkým prezidentem. Poslední pochyby šly stranou poté, co získal Wisconsin
Číst článek
„Vůbec způsob voleb a tím pádem i to, jak bude probíhat sčítání hlasů, bude trochu odlišné. Na druhou stranu se napětí zvyšuje vzhledem k tomu, jak moc jsou průzkumy těsné. Letos bude navíc hodně výživné sledovat, kolik dezinformací se bude pohybovat v éteru během sčítání hlasů. Bude to ještě víc než před čtyřmi lety,“ odhaduje pro iROZHLAS.cz amerikanista Ostravské univerzity Jan Beneš.
„Počítám s tím, že na sociální síti X budou kolovat fotografie a videa podobně jako v roce 2020, kdy se objevovala videa z Michiganu nebo Arizony, která ukazovala, jak to ve sčítacích centrech probíhá a hledaly se v tom nejasnosti a možnost manipulace. Myslím, že počet těchto videí a fotek bude čím dál větší,“ říká s tím, že dezinformace budou mít různé formy a jejich cílem bude snížit důvěru v proces sčítání.
„Ta nejdůležitější věc je ale to, jak bude během volební noci vypadat mapa jako taková. Samozřejmě bude různě barevná podle toho, jak rychle se sčítá. Myslím si přitom, že Trump předvede něco jako v roce 2020 – v určitý moment vyhlásí, že volby vyhrál a že další sčítání už je manipulace, že už to dávno mělo být sečtené a demokraté podvádí,“ připomíná Beneš čtyři roky starý první povolební projev, kdy se Trump označil za vítěze, přestože ještě nebyly sečteny miliony hlasů.
2:41
Harrisová začala kariéru v americkém Oaklandu. I zde ale panují rozdílné názory na prezidentskou volbu
Číst článek
Letos se přitom souboj zdá být ještě těsnější než tehdy. V závěru vyhrocené kampaně se síly obou kandidátů jevily takřka vyrovnaně, s ohledem na podobu amerického volebního systému ale průzkumy bývají zrádné. Občané totiž nevolí prezidenta přímo, ale prostřednictvím volitelů. Těch je dohromady 538, k výhře je proto zapotřebí získat 270 z nich. V každém z 50 států přitom kandidáti soupeří o jiný počet volitelů – v nejlidnatější Kalifornii to je 54. A je jedno, jestli dotyčný vyhraje v rámci státu jen těsným rozdílem. Vítěz bere vše, tedy všechny volitele za daný stát.
Může se proto stát, že kandidát vyhraje na počet hlasů, ale nezíská na svou stranu dostatek klíčových států s odpovídajícím počtem volitelů. To se stalo také demokratce Hillary Clintonové v roce 2016, která v absolutním součtu získala o tři miliony hlasů víc než její republikánský protikandidát Donald Trump, přesto volby prohrála. V opakování scénáře z roku 2016 ale amerikanista Ostravské univerzity nevěří.
„Šance není úplně vysoká, i když některé scénáře ukazují, že by to bylo možné. Určitě se stane to, že Kamala Harrisová bude mít podstatně větší počet hlasů voličů jako takových, ve sboru volitelů to ale podle mě Kamale Harrisové vyjde, otázka je o kolik. Na scénář z roku 2016 ale podle mě letos nedojde,“ míní Beneš, který zároveň odhaduje, že Kamala Harrisová nakonec získá přes 300 volitelských hlasů.
Které státy při sčítání sledovat?
Pomyslné klíče od Bílého domu se nacházejí zejména v takzvaných swing states, tedy státech, kde jsou síly republikánů a demokratů tradičně vyrovnané a které jsou pro výsledek voleb rozhodující. Takových států je letos sedm – jde o Arizonu, Georgii, Nevadu, Michigan, Pensylvánii, Severní Karolínu a Wisconsin. Pozornost se však upíná zejména k Pensylvánii, která má ve sboru volitelů celkem 19 hlasů, což je nejvíce ze sedmi klíčových států. Bez Pensylvánie tak pro kandidáty bude získání prezidentského křesla v Oválné pracovně mimořádně obtížné.
Dělníci od Velkých jezer, polští emigranti a ženy z Michiganu. O Bílém domě rozhodnou v sedmi státech
Číst článek
„Hovoří se o tom, že Kamala Harrisová ani Donald Trump bez Pensylvánie moc šancí na vítězství nemají. Byť ta matematika může být různá. Za mě jsou ale důležité státy Georgia a Arizona – především s ohledem na to, jaké dezinformace budou probíhat kolem sčítání hlasů. To platí hlavně u Arizony, protože letos mají nesmírně dlouhý, komplikovaný volební lístek, kde je neskutečně velké množství věcí, o kterých lidé mohou hlasovat. Bude to proto velmi těžké sčítání a vůbec vyplňování,“ popisuje Beneš.
Zajímavé bude sledovat také sčítání hlasů v Michiganu, kde před čtyřmi lety vyhrál demokratický kandidát Joe Biden. Tento stát je však domovem početné arabské menšiny, která se od Demokratické strany začala kvůli krizi na Blízkém východě odvracet, při velmi těsném výsledku by přitom jejich hlasy mohly sehrát důležitou roli.
Napovědět konečný výsledek nicméně můžou i další státy, které nepatří mezi takzvané swing states. „Strašně zajímavý bude stát New Hampshire. Donald Trump věří, že by ho teoreticky mohl získat a měl tam i předvolební mítink. Pokud by šel za Donaldem Trumpem, ukázalo by to, že moje predikce je naprosto mylná. To je jeden z prvních států, který bude sečtený,“ poukazuje amerikanista pro iROZHLAS.cz.
Poslední chvíle před bouří. Amerika upírá oči k předměstím, menšinám a Pensylvánii
Číst článek
Z hlediska volební matematiky však bude klíčové také průběžné sčítání v Iowě, kde Trump v letech 2016 a 2020 snadno zvítězil. Podle průzkumu Des Moines Register/Mediacom Iowa Poll zveřejněného v sobotu tam ale získala navrch Kamala Harrisová.
„Model, který vyšel o víkendu, ukazuje, že i Iowa bude velmi těsná. To bude také velmi zajímavý stát ke sledování. Donald Trump Iowu asi vyhraje, ale pokud bude výsledek velmi těsný – třeba dva nebo tři procentní body ve prospěch Trumpa – znamená to, že se něco děje. Znamenalo by to, že by člověk měl rozhodně sledovat Michigan, kde hlasy potečou mnohem rychleji než v minulosti, protože tam změnili proces sčítání. Uvolnili si ruce, výsledek proto uvidíme mnohem rychleji než před čtyřmi roky,“ říká Beneš.
Kdy bude známý výsledek?
Odpověď na tuto otázku je s ohledem na složitou volební matematiku, odlišná časová pásma a především různá pravidla pro sčítání hlasů v jednotlivých státech složitá. V předešlých bojích o Bílý dům bývaly výsledky prezidentské volby obvykle známé krátce po uzavření volebních místností, většinou mezi 3.00 a 6.00 našeho času.
Vyhlásit vítěze jen několik hodin po skončení voleb se naposledy povedlo v roce 2016, kdy vyhrál Donald Trump. Podobně krátkou dobu to podle britské stanice BBC trvalo také v roce 2012, když si demokrat Barack Obama zajistil své druhé funkční období. Například v roce 2020 však americké televizní stanice čekaly s ohlášením vítězství Joea Bidena až na 7. listopadu, tedy na čtvrtý den po volbách. Ještě déle pak Američané čekali na ohlášení výhry George W. Bushe v roce 2000, kdy bylo kvůli přepočítávání hlasů na Floridě vítězství oznámeno až po pěti týdnech.
48:45
America First, politika síly a záklopka ega. Přístup USA k Evropě bude za Harrisové i Trumpa pokračovat
Číst článek
I letos se přitom očekává, že velká americká média neoznačí vítěze voleb v řádu hodin a na výsledek si Američané i zbytek světa budou muset počkat. Souboj mezi Harrisovu a Trumpem je v řadě států vyrovnaný a těsné výsledky by v některých z nich mohl vést k přepočítání hlasů. BBC například podotýká, že třeba v klíčové Pensylvánii by přepočítání bylo nutné, pokud by rozdíl mezi oběma kandidáty činil méně než půl procentního bodu.
Jestliže tedy průběžné sčítání nenaznačí zcela jasný výsledek pro jednoho, nebo druhého kandidáta, může se na výsledek čekat i několik dnů, v horším případě týdnů. „Pokud by výsledek byl třeba 349 volitelských hlasů pro Kamalu Harrisovou – což je extrém, ale je to možnost – znamenalo by to, že vyhrála Floridu a tím pádem už není potřeba tolik řešit klíčové státy vzhledem k tomu, kolik má Florida volitelských hlasů. Pokud to bude čistě o klíčových státech, pak se kvůli Georgii a Arizoně bavíme o dalších minimálně dnech, než se úplně vyjasní, kdo vyhrál,“ podotýká Beneš.
Rychlost a průběh sčítání přitom závisí především na tom, jak si státy samy nastavily pravidla a lhůty pro sčítání hlasů, které byly odevzdány v předstihu. Možnost brzkého nebo korespondenčního hlasování letos využilo přes 81 milionů lidí, což je přibližně třetina oprávněných voličů a zhruba polovina celkového počtu hlasujících z roku 2020.
„Státy se liší v tom, kdy umožňují sčítat hlasy, které přišly už před volebním dnem – ať už to jsou ty z předčasné volby, nebo to lidé dali do obálky a poslali poštou, nebo to hodili do hlasovacích boxů. Třeba Florida to sčítá průběžně a má už dopředu sečtené statisíce hlasů, takže tam budou výsledky poměrně rychle. Naopak v Pensylvánii nebo v Arizoně probíhá kontrola podpisů a dalších údajů, což může významně prodloužit čas, než se výsledek zveřejní,“ vysvětluje Beneš, podle kterého se bude nejdéle čekat na Arizonu, zároveň upozorňuje ale i na možné komplikace v Georgii.
„V Georgii změnili dohled nad volbami a zavedli možnost podávat stížnost na průběh a sčítání voleb. Je proto možné, že pokud bude výsledek velmi těsný, bude se ještě dlouhé týdny a možná měsíce řešit, jaký je skutečný výsledek voleb,“ varuje amerikanista. Dodává, že nová pravidla, zavedená po volbách v roce 2020 v Georgii, umožňují státní volební komisi převzít kontrolu nad jinou místní volební komisí a prohlásit v daném okrsku výsledek za neplatný nebo vyhlásit nové sčítání.
O čem ještě voliči rozhodují?
Kromě výběru nové hlavy státu se ve volbách rozhoduje také o rozložení sil v Kongresu. Konkrétně voliči rozhodnou o novém složení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu, vyberou několik guvernérů a vyjádřit se budou moci i v sérii místních referend.
USA si v úterý zvolí novou hlavu státu. Kromě prezidenta vyberou i zástupce do Senátu a Sněmovny
Číst článek
Zatímco Sněmovnu nyní kontrolují republikáni, v Senátu mají většinu demokraté. Například podle portálu 270toWin jsou v případě 435členné Sněmovny reprezentantů síly vyrovnané, 100členný Senát ale s větší pravděpodobností ovládnou republikáni. Demokraté nicméně boj o novou podobu Kongresu nevzdávají a doufají v to, že překvapivá vítězství v Texasu a na Floridě jim kontrolu nad Senátem znovu zajistí.
„Pokud by se vyplnilo to, co jsem sebevědomě naznačoval, že by Kamala Harrisová měla výrazně přes 300 volitelských hlasů, znamenalo by to, že se demokratům podařilo v Senátu dosáhnout remízy. To je ten nejlepší výsledek, ve který mohou demokrati doufat – že to bude 50 na 50 a bude rozhodovat viceprezident, což by v tomto případě byl Tim Waltz. Takový scénář počítá s tím, že třeba (republikánský senátor za stát Texas) Ted Cruz prohraje v Texasu, což by byl pro demokraty obrovský výsledek a pro republikány velká prohra. A stejně pokud (stávající republikánský senátor) Rick Scott prohraje na Floridě,“ míní amerikanista.
„Pokud by Kamala Harrisová měla výrazně přes 300 volitelských hlasů, myslel bych si, že demokraté možná těsně získají i Sněmovnu reprezentantů. Pokud by byl výsledek těsnější, asi bude velmi těsný i ve Sněmovně reprezentantů a je možné, že si tam republikáni budou moct udržet i velmi těsnou většinu,“ dodává.
Co se stane v případě remízy?
Právě nové složení Kongresu přitom může mít rozhodující slovo i při volbě toho, kdo 20. ledna 2025 usedne do Oválné pracovny. Výsledkem prezidentského klání totiž může být i remíza, kdy po sečtení všech hlasů získají oba kandidáti shodně 269 volitelů. V takovém případě by prezidenta volila Sněmovna reprezentantů a viceprezidenta Senát.
Co následuje po volbách?
17. prosince sbor volitelů zvolí prezidenta
6. ledna 2025 budou vyhlášeny oficiální výsledky
20. ledna 2025 bude inaugurován nový prezident a ujme se funkce
„Nejdříve by o tom (o prezidentovi) rozhodovala Sněmovna reprezentantů a to ta nově navolená, která by o tom následně hlasovala. Při remíze 269 ku 269 by to byla asi republikánská Sněmovna reprezentantů. O viceprezidentovi by pak rozhodoval Senát. Otázka je, jak by to pak dopadlo. Pokud by to šlo do extrému, teoreticky by to mohlo dopadnout tak, že by Senát mohl zvolit člověka z jiné strany než Sněmovna reprezentantů. Takže bychom mohli mít prezidenta a viceprezidenta z jiných stran. To jsou ale extrémní a ty nejbláznivější scénáře,“ říká Beneš.
I to nicméně ukazuje, jak jsou volby do Kongresu důležité, přestože se jim v porovnání s volbou nového amerického prezidenta či prezidentky dostává výrazně méně pozornosti. „Dne 6. ledna musí proběhnout certifikace voleb, která měla před čtyřmi lety svoji dohru. Certifikuje to nově navolený Kongres, který je pak v tomto procesu rozhodující, pokud by došlo k nějakým nejasnostem, remíze a tak dál. Kongres má svoji jasně danou funkci při ustavování dalších pravidel a případně se na něj bude dál spoléhat,“ uzavírá amerikanista.
