Na plastiku chodí čím dál víc mužů. Chtějí upravit nos nebo vyhladit vrásky
Do ordinací plastických chirurgů míří stále víc mužů. Ještě zhruba před deseti lety operovali lékaři v Česku až na výjimky jen ženy, dnes tvoří muži na některých klinikách až 25 procent žadatelů o úpravu zevnějšku. Nechávají si například vytáhnout kůži na obličeji, upravit oční víčka nebo chtějí odsát tuk.
„Určitě jsem spokojený, operace dopadla skvěle. Trvalo mi pět let, než jsem se k ní rozhoupal. Hlavně jsem měl strach z bolesti nebo nějakých komplikací, ale všechno proběhlo v pohodě, takže bych do toho šel znovu,“ vypráví 28letý manažer Jiří z Prahy.
Na plastické operaci nosu byl před půl rokem. Právě tenhle zákrok patří u mladých mužů mezi ty nejčastější.
Plastický chirurg Petr Jan Vašek z pražské kliniky, kde je mezi klientelou asi čtvrtina mužů, mluví i o zmenšování prsou nebo o vypínání vrásek.
Na nejčastější zákroky, které podstupují muži v rámci plastické chirurgie, se ptala reportérka Veronika Hlaváčová
„Lidé kolem padesátky, manažeři a tak dále, mají zájem vypadat dobře, profesionálně. Když podstoupí některé zákroky, mohou pracovat déle. Čili zájem o všeobecné estetické operace je opravdu daleko vyšší, než býval,“ potvrzuje Vašek.
Popisuje i žádosti mužů o odsátí tuku na břiše. Ne vždycky to ale jde, protože v případě takzvaného pivního břicha se jedná většinou o tuk, který je uložený uvnitř břišní dutiny, a tudíž nejde liposukcí odstranit.
Další plastický chirurg Jan Měšťák žádosti mužů o liposukci břicha většinou rovnou odmítá. Doporučuje jim posilování. Muži u něj na klinice tvoří asi 7 procent klientely.
„Nejčastěji to jsou víčka, především horní. Často je to také obličej, protože si najdou o 40 let mladší partnerku a chtějí vypadat mladě, tak si nechají obarvit vlasy a udělat facelifting. Když mi ale nějaký chlap řekne, že by chtěl odsát, tak řeknu, že ne, ať cvičí,“ uvádí Měšťák.
Jiná situace ale nastává v případě, kdy člověk radikálně zhubne a potřebuje se zbavit přebytečné kůže. Jako třeba současný ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.
„Mám i případy, že někdo zhubnul 115 kilo, z 205 na 90, čili kůže je tam přebytek. To je úplně něco jiného, ta se musí dát pryč,“ vysvětluje Měšťák.
Podle něj by měli lékaři některé lidi s nereálným přáním odmítat. V krajních případech totiž může jít dokonce o život.
„Až bych skoro brečel, když za mnou přicházejí z ciziny, jako tady byly dvě Italky, co z nich udělali stvůry. Chtěly, abychom je napravovali. O tom přednáším z hlediska etiky. Nikdy tam nesmí hrát roli peníze, vždycky to musí být potřebnost, nebo nepotřebnost operace. Pak je to otázka i kvality plastiků, kteří odpromujou, jdou do privátní praxe a dělají tak šílený chyby, že je to neslučitelné se životem,“ varuje Měšťák.
V Česku se ročně udělá odhadem i 50 tisíc plastických operací. Jen minimální počet se ale hradí z účtu zdravotní pojišťovny. Například VZP proplatila předloni přes 600 operací převislých očních víček nebo víc než 350 zmenšení prsou.
