Praha má manuál veřejného prostoru. Ulice se díky němu mají měnit k lepšímu
Praha má manuál pro tvorbu veřejného prostoru šitý na míru. Víc než rok na něm pracovali odborníci z Kanceláře veřejného prostoru Institutu plánováni a rozvoje. Díky nim vznikla příručka, do které už teď můžou nahlédnout nejen architekti, ale všichni zástupci městských organizací, kteří se podílejí na proměně a rozvoji metropole. Manuál radí a ukazuje principy, podle kterých je možné vytvořit ideální veřejný prostor.
„Nacházíme se na zastávce před Pražským jezulátkem. Tady je několik příjemných věcí, které bychom chtěli zdůraznit – jednak to je samotná zastávka, která je dělaná formou rozšíření chodníku, takzvaný zastávkový mys. Zatávka je tak i bezbariérová,“ popisuje jeden z prvků, který dotváří ráz Karmelitské ulice v Praze 1 Marek Kundrata z Kanceláře veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje.
Podle něj je právě Karmelitská dobrým příkladem toho, jak by měla veřejná prostranství vypadat.
„Ulice není zaplněna sloupy, je tady vidět, že světla i tramvajové trakční vedení jsou zavěšeny na převěsech. To je velmi důležité, protože právě v tak úzkém uličním profilu se tím pádem mohly uvolnit chodníky a lidi tady můžou příjemně sedět a procházet,“ vysvětluje Kundrata.
Manuál tvorby veřejného prostranství pro hlavní město Prahu řeší, jak uspořádat ve městě ulice tak, aby sloužily pěším i vozidlům. Nevyhýbá se tudíž žádnému detailu, jako je například umístění a tvar laviček, osvětlení, odpadkových košů nebo stojanů na kolo. Nezapomíná ani na městskou zeleň nebo na parkovací místa.
Podle Žofie Raimanové z Kanceláře veřejného prostoru bylo snahou skloubit, aby ulice byly přívětivější pro řidiče i pro chodce.
„Vždycky je nutné nalézt vyvážené řešení, které umožní oběma příjemný pohyb a pobyt na ulici. I to, že je tady parkování, které se úplně nevymístilo, ale je důležité, že není úplně dominantním prvkem. Můžeme tady vidět i příklad, jak je vhodné udržovat kontinuitu chodníku, kdy vjezdy do budov jsou ve stejné úrovni jako chodníky a odpovídají i materiálově,“ říká Raimanová.
„Je tady řez ulicí a je vidět celá řada jednotlivých prvků ve veřejném prostoru – od osvětlení, automatů, sítí, zastávek, reklamy. Ilustrujeme, kolik je jednotlivých správců jednotlivých částí a jak je důležitá jejich vzájemná koordinace,“ dodává Marek Kundrata z Kanceláře veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje.
Manuál veřejného prostranství zatím existuje jen v pracovní verzi. Příští týden by o něm měla jednat rada hlavního města. Institut plánování a rozvoje ho také zveřejní na svých webových stránkách.
