Ukrajina přidala na sankční seznam Voice of Europe. Rusové skrze pražskou firmu chtěli ovlivnit eurovolby
Ukrajina minulý měsíc zařadila na svůj sankční seznam další firmu z Česka. Jak zjistil Radiožurnál, Kyjev si nově došlápl na společnost Voice of Europe, která sídlí v Praze a podle loňského odhalení kontrarozvědky BIS provozovala dezinformační web a snažila se ovlivnit volby do Evropského parlamentu ve prospěch Ruska. Ukrajina už dřív kvůli propojení s Ruskem uvalila sankce na další dva české občany a tři tuzemské firmy.
Společnost Voice of Europe je zaregistrovaná v Česku na polského občana, ale stojí za ní dva původem ukrajinští podnikatelé napojení na Rusko - Viktor Medvedčuk a Arťom Marčevský.
Evropská unie schválí 18. balík sankcí proti Rusku. Slovensko dostalo záruky ohledně dovozu plynu
Číst článek
Podle zjištění kontrarozvědky BIS z loňského března se Rusko skrze tuto firmu snažilo ovlivnit volby do Evropského parlamentu, a to jednak pomocí úplatků a jednak provozováním dezinformačního webu.
Proto Voice of Europe i Medvedčuka s Marčevským v březnu 2024 na svůj sankční seznam zařadilo Česko, o dva měsíce později to udělala Evropská unie a v červenci 2025 Ukrajina.
„Umísťování osob a firem na sankční seznam většinou probíhá na základě mezinárodní spolupráce. Případ Voice od Europe byl špičkovou zpravodajskou operací několika evropských zpravodajských služeb pod vedením BIS,“ komentuje mluvčí kontrarozvědky Ladislav Šticha.
‚Nic společného‘
Na ukrajinském sankčním seznamu jsou ale už déle i další tři české firmy. Jednou z nich je společnost Avrora Capital, která patří ruskému developerovi a podnikateli s českým občanstvím Alexandru Udonovi.
Udonov je bývalým švagrem soušasného ruského premiéra Michaila Mišustina a v minulosti byl vyšetřovaný v Německu a Švýcarsku kvůli praní špinavých peněz. Sankcionovaly ho také USA.
Další je firma Navitel, která prodává GPS navigace nebo záznamové kamery do auta. Majitelem je Alexandr Kazakov, opět Rus s českým občanstvím. Stejnojmennou firmu s totožným zaměřením Kazakov založil před lety na Ukrajině a dnes působí v Rusku.
Podle aktuálního vyjádření firmy s ní ale Kazakov nemá nic společného.
„Značka NAVITEL vznikla poprvé před rokem 2006 na Ukrajině, jelikož pan Kazakov tam žil, studoval a pracoval, poté se rozšířila do Ruska. V roce 2010 byla založená samostatná společnost NAVITEL s.r.o. v Česku, nejednalo se ani o dceřinou společnosti, ani o mateřskou, ani o pobočku,“ napsala Radiožurnálu provozní ředitelka Navitelu Lucie Prokopičová.
„Tehdejší společnost a značka Navitel v Rusku byla prodána koncernu MTS Auto a pan Kazakov tam nemá žádný vliv ani rozhodovací pravomoci. Společnost NAVITEL s.r.o. od vzniku válečného konfliktu nepůsobí v Rusku, podobně jako řada jiných společností. Sankční seznam Ukrajiny bohužel tyto skutečnosti nereflektuje a seznam neaktualizuje dle reality,“ tvrdí Prokopičová.
Poslední sankcionovanou českou firmou je pobočka ruského výrobce uhlíkových vláken UMATEX Group Europe sídlící v Praze.
Exposlanec SPD a generální tajemník
Kromě firem Kyjev už dřív uvalil sankce také na dva Čechy. Už od roku 2017 je na „černé listině“ Ukrajiny bývalý český poslanec za SPD Jaroslav Holík.
Holík na jaře 2017 odjel na Krym, aby se tam zúčastnil oslav třetího výročí obsazení ukrajinského poloostrova Ruskem.
„Navštívil jsem Krym v roce 2017, protože byly tři roky - říkáme po anexi, ale já bych to nazval jinak - tak mě hodně zajímalo, jak to vidí místní obyvatelé,“ řekl teď Radiožurnálu.
Krymský poloostrov je součástí Ukrajiny od roku 1954 a v roce 2014 ho Rusko vojensky obsadilo. Následně uspořádalo referendum o připojení. Většina států ho neuznala a západní země proti Rusku následně zavedly sankce.
25:49
Unesené ukrajinské děti si Rusové vybírají k adopci podle povahy nebo barvy očí, popisuje Dorazín
Číst článek
Vedle exposlance Holíka je na ukrajinském sankčním seznamu od roku 2023 také generální tajemník Komunistické strany Československa Roman Blaško. KSČM se od tohoto uskupení distancuje, jde o jinou politickou stranu.
Blaško na podzim 2022 odcestoval na Ruskem okupovaný východ Ukrajiny, kde působil jako zahranční pozorovatel referenda o připojení k Moskvě. Podle informací z tamních médií se Blaško do Ruska následně přestěhoval. Radiožurnálu se podařilo s ním telefonicky spojit, ale komentovat nic nechtěl.
Uvalení sankcí znamená většinou zákaz cestování do dané země nebo také zmrazení majetku a peněz, který člověk nebo firma v zemi má. A komplikovat podnikání to může i jinde po světě.
„Je to určitě reputační kaňka. Když nějakou společnost sankcionuje třeba Ukrajina, tak to pro celou řadu komerčních i dalších vazeb může znamenat pochroumání pověsti. A tím, že Ukrajina na tyto subjekty ukáže, tak přispěje k tlaku na ně,“ komentuje smysl sankcí analytik Pavel Havlíček (TOP 09) z Asociace pro mezinárodní otázky.
Dřív byly na ukrajinském sankčním seznamu ještě další tři čeští občané, platnost postihu ale už vypršela.
