Horolezci se před výstupem na K2 zóny smrti nebojí, otestují si tam paměť
Jak složitý je pro lidský organismus pobyt v extrémních nadmořských výškách? A jaký vliv může mít nedostatek kyslíku na náš mozek? To jsou otázky, které víc než koho jiného zajímají horolezce šplhající na osmitisícové vrcholy. Mezi takové odvážlivce patří i Radek Jaroš, který se v příštím týdnu vydá vstříc druhé nejvyšší hoře světa K2.
„Chceme využít programu, který jsme dělali s Kristinou Höschlovou, která se specializuje na vysokohorskou medicínu. Máme už nějaké výsledky, tak je chceme porovnat s tím, co se bude dít na K2,“ plánuje Horolezec Radek Jaroš.
„Kristina testy zjednodušila, když viděla, kolik to Radkovi předloni zabíralo času. Jak to vyhodnotí, to už je na ní,“ přidává se další účastník chystané expedice na ká dvojku a Jarošův parťák při předloňské výpravě na Annapurnu, Jan Trávníček.
Výzkum vlivu nadmořské výšky na lidský mozek se sestává hlavně z paměťových cvičení. „Dovím se 5 čísel a 5 podstatných jmen, které mám za minutu zopakovat. Zopakovat je mám i druhý den ráno, když se probudím,“ vyysvětluje Petr Mašek, který už počtvrté doprovází Radka Jaroše při pokusu o výstup na K2.
„Jde o to, kolik chyb udělám. Takhle nás Kristina zkouší, jak na koho výška platí a jak nám to tam pálí,“ dodává horolezec.
Laik by určitě tipoval, že čím nižší nadmořská výška, tím budou výsledky testů lepší. Ale zkušenost Radka Jaroše z expedice na Annapurnu je kupodivu docela jiná.
„Z těch testů, které jsem dělal v různých nadmořských výškách, dopadly nejlíp ty, které jsem vyplňoval ve výšce 7 200 metrů,“ tvrdí Radek Jaroš, který už má na svém kontě 13 zdolaných osmitisícovek.
Při představě pobytu v extrémních výškách mu díky zkušenostem husí kůže nenaskočí. „Už dvacetkrát jsem se pohyboval v takzvané ‚zóně smrti,' což je výška nad 7 500 metrů. Podle magnetické rezonance tam žádné změny nejsou,“ říká Jaroš.
„Mám štěstí, že to snáším dobře, akorát nemám vyzkoušenou výšku 8 500 metrů. Tři osmitisícovky, na kterých jsem byl, byly nižší. Uvidíme, snad to bude dobré“ doufá Jan Trávníček.
Odpovědi se dočkají čeští horolezci ve druhé polovině července. Záležet bude také na tom, jaké počasí si pro ně obávaný soupeř nachystá.
