100 let od začátku první světové války si na Vítkově připomněli i čeští politici
Do zákopů první světové války se dnes symbolicky podíval prezident Miloš Zeman. Ve Vojenském historickém ústavu otevřel u příležitosti 100. výročí začátku první světové války tematickou výstavu. Ještě před tím na pražském Vítkově uctil památku vojáků, kteří v této válce padli.
Husitským chorálem začala ve slavnostní síni Národního památníku na Vítkově vzpomínka na oběti první světové války.
Prezident Miloš Zeman pak ve svém projevu připomněl, že válečné konflikty se šíří i v současnosti. Některé z nich by podle hlavy státu mohly ohrozit i Česko, nebo výrazně ovlivnit mír a život v zemi.
„Ať už je to Ukrajina, ať už je to Irák, Afghánistán, Mali a mnohé další země. Jsem hrdý na to, že v Afghánistánu i jinde naši vojáci, novodobá generace našich veteránů, splácejí dluh, který jsme získali vznikem vlastní svobody, a bojují za svobodu druhých,“ řekl Miloš Zeman.
Politici si připomněli 100 let od začátku první světové války. Byla u toho i Věra Masopustová
Utrpení vojáků i civilních obyvatel v první světové válce připomíná i výstava, kterou připravil Vojenský historický ústav. Při jejím slavnostním otevření se vzpomínalo i na tisíce pomníčků po celých Čechách a Moravě se jmény mužů, kteří v této válce padli.
Ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO se pozastavil nad tím, jak mladí většinou byli.
„Byli to kluci, kteří položili, nebo spolupoložili základ naší státnosti. Byli to mladí muži, na něž můžeme být hrdí a na nichž skutečně můžeme stavět nějakou národní hrdost a patriotismus, který je potřeba,“ uvedl Martin Stropnický.
Do Vojenského historického ústavu přijel i prezident Miloš Zeman, který si celou výstavu se zájmem prohlédl.
„Santajana řekl, že člověk, který zapomene na svoji minulost, je odsouzen k tomu znovu ji prožít. Na druhé straně jsem dnes ve svém projevu řekl, že minulost nelze zapomenout, ale že se dá překonat,“ zhodnotil prezident.
Výstava V zákopech první světové války návštěvníka seznámí se skutečnou tváří válečné tragédie, a to skrze příběhy deseti skutečných vojáků, kteří si tímto peklem prošli a někteří v něm i padli.
„Jsou to lidé z různých sociálních vrstev, z různých měst českých zemí a návštěvník jejich prostřednictvím pozná, co to pro člověka bylo dostat se najednou do takzvané marškumpačky, co to bylo cestovat na frontu, jaké ti lidé měli zážitky ze zákopů,“ popsal hlavní myšlenku výstavy jeden z týmu autorů, vojenský historik Michal Burian a dodal:
„Po řadě z nich se dochovaly jejich zápisníky nebo dopisy, z nichž jsme čerpali citáty, které jsou rovněž součástí výstavy.“
Expozice bude otevřená všem od středy 25. června.
