'Školka pro seniory' na Pardubicku se těší popularitě. Zájem o ní stále stoupá
Pečujete o své staré a nemohoucí rodiče, ale současně potřebujete chodit do práce nebo si jen tak vydechnout? Pak by vám mohla přijít vhod speciální „šolka“, kam senioři ráno přicházejí a odpoledne zase odcházejí. Přesně tak totiž vypadá odlehčovací služba pardubické charity, která v Třebosicích provozuje Červánky – respitní zařízení pro staré a handicapované osoby. Zájem o její služby v poslední době roste.
„Mně se tady líbí, proto sem chodím. Kdyby se mi tu nelíbilo, tak tady nebudu,“ říká jeden z návštěvníků pardubického zařízení.
V denní stacionáři se lidé nenudí a občas tam bývá i legrace. Stařečkům se věnuje několik pracovnic včetně Věry Kavánové.
„Ráno se nasnídají, podáváme jim léky. Dopoledne máme aktivity, pohybové hlavně, cvičení na paměť, různé slovní hry a zpíváme si hodně. Občas vyrábíme nějaké věci, ale záleží samozřejmě, jak klienti chtějí, nikdo je k ničemu nenutí,“ popisuje Kavánová.
Po obědě pak přichází odpočinek a odpoledne se luští křížovky, hrají se společenské hry a nebo se pouštějí filmy pro pamětníky.
V třebosickém zařízení Červánky mají v současné době 25 klientů ve věku od 70 do 90 let. Někteří sem dojíždějí pět dní v týdnu, jiní třeba na jediný den. Záleží, jak se to hodí rodině, říká vedoucí Eva Janoušková.
„Některá rodina o své blízké pečuje a potřebuje chodit do práce, takže požádají o naše služby. Některé rodiny pečují o svého blízkého 24 hodin a potřebuje si pouze odpočinout a zařídit si některé formality na úřadech,“ vysvětluje vedoucí.
Většinou se jedná o seniory trpící Alzaheimerovou chorobou nebo jsou po mozkové mrtvici. „Máme tady klienty, kteří se sami se najedí, přestrojí, osprchují, někteří zase potřebuji pomoct. Máme tady klienty, kteří se u nás pravidelně sprchují, někteří klienti zase ptořebují pomoct s jídlem,“ upřesňuje Janoušková.
Zdravíčko už zkrátka neslouží jako dřív a fyzických sil ubývá. Zájem o tuto odlehčovací službu se rok od roku zvyšuje, jak dodává Janoušková:
„Máme velký zájem. Často volají lidé, že potřebují umístit. Volají i z dálky, kde už teda bohužel neposkytujeme, nemohli bychom dovést toho člověka včas.“
Mnohé rodiny totiž nechtějí své příbuzné dávat do domovů důchodců, a jiné zas marně takové místo shánějí.