Cvičení ZÓNA 2013, simulující jadernou havárii v Dukovanech, prý dopadlo úspěšně
Na Vysočině a v Jihomoravském kraji skončilo cvičení ZÓNA 2013, které simulovalo havárii v jaderné elektrárně Dukovany. Jednalo se o největší cvičení za posledních pět let. Kromě havarijního štábu elektrárny Dukovany se do něj zapojily také krajské krizové štáby a všechny složky integrovaného záchranného systému.
Letošní ZÓNA 2013 se zaměřila především na zlepšení vzájemné komunikace, právě v této oblasti se totiž při hromadném cvičení v roce 2008 objevily nedostatky.
Hejtman kraje Vysočina a předseda krajského krizového štábu Jiří Běhounek je nakonec s výsledkem simulovaného zásahu spokojen.
„Cvičení jsou proto, aby se tyto chyby odstraňovaly. Musím prohlásit, že opatření, která jsme přijali, jsou naprosto účinná a já všem členům krizového štábu děkuji, protože se zachovali tak, jak v intencích měli, protože to hlášení zvané v hantýrce plechová huba, bylo účinné,“ uvedl.
ZÓNA 2013 měla prověřit připravenost záchranných složek na případnou havárii v jaderné elektrárně Dukovany. Sami záchranáři se domnívají, že by vše zvládli stejně kvalitně, i kdyby šlo o skutečný zásah.
Součástí cvičení ZÓNA 2013 bylo i měření radiace z paluby monitorovacího vrtulníku
V úterý záchranáři předstírali samotnou jadernou havárii, včera cvičili zásah v zamořené oblasti a dnes likvidaci uhynulých zvířat, stejně jako dodávky pitné vody a potravin do postižených oblastí.
„Zajímal jsem se hlavně o logistiku. Protože pracuji na jaderné elektrárně jako bezpečnostní inženýr a mám určité poznatky o tom, jak je potřeba provádět dekontaminaci a hlídat kontaminaci osob, tak mě zajímala ta technika tady a logistika, jak je to provedeno. A mohu tedy potvrdit, že tato dekontaminační linka, jak je tady udělaná, je velmi dobrá,“ pochvaloval si cvičení člen Bezpečnostní komise kraje Vysočina Libor Fejta.
Monitorovací vrtulník i simulovaná nehoda v zamořené zóně
Cvičení probíhalo i ze vzduchu, nad Třebíčskem tak kroužil monitorovací vrtulník Mi-17 z letiště Kbely. Na jeho palubě byli specialisté na zbraně hromadného ničení a pracovníci Státního ústavu radiační ochrany, jejichž úkolem bylo měřit koncentraci radiace.
„Na palubě je jeden z unikátních přístrojů na měření radiační situace IRIS, jsou dva v republice,“ přiblížil kapitán Zdeněk Kubín z vojenského velitelství v Jihlavě.
„Měření se provádí ve výšce 100 metrů nad terénem při rychlosti letu 100 kilometrů v hodině. Přístroj měří po jedné sekundě, což je optimální pro získání uceleného obrazu radiační situace,“ dodal.
Díky tomu je možné monitorovat situaci na velkých a těžko přístupných plochách a ochránit tak osádku před radiací. Naměřená data pak zpracovávají zaměstnanci Státního úřadu radiační ochrany
Kromě samotného úniku radioaktivity byla zinscenována také dopravní nehoda v zamořené oblasti, kam se musela vypravit speciální jednotka v protiradiačních oblecích, s dozimetry a s dýchacími přístroji.
Veškerá technika, vracející se ze zamořené zóny, pak musela nejprve projít dekontaminací na letišti v Kožichovicích u Třebíče, kde vyrostla dekontaminační linka. Jako dekontaminační prostředek se používá obyčejný saponát.
„Technika najede do první části, kde projde hrubým oplachem. Druhá část uvedené linky je, kde se nanáší voda s případným dekontaminačním prostředkem, a třetí část linky je, kde se provádí celkový oplach,“ přiblížil řídící důstojník Libor Hanuška.
