Dukovany zažily black-out, ovšem jen jako
V Dukovanech dnes zkoušeli obnovit napájení Jaderné elektrárny. V rámci cvičení tam navodili takzvaný black-out na druhém bloku - stejnou situaci, která nastala ve Fukušimě. Jen živlem, který zpřetrhal dráty, nebyla vlna tsunami, ale velká vichřice a nedbalost dělníků.
Zásadní problém je v tom, že každá elektrárna, která proud vyrábí, sama proud spotřebovává a potřebuje pro napájení důležitých kontrolních a řídících systémů a především čerpadel, která vhánějí k reaktoru chladící směs. Pokud tento proud nemá, čerpadla přestanou pracovat a hrozí, že se reaktory přehřejí, operátoři nad nimi ztratí kontrolu a dojde k explozi.
Proto je tedy tak důležité, aby elektrárna byla pomocí drátů vysokého napětí propojena s vnějším světem, to znamená rozvodnou sítí.
Během cvičení v Dukovanech navodili skutečně extrémní situaci: vichřice přetrhala všechny dráty vysokého napětí, dělníci ještě ke všemu překopli kabel a selhaly i všechny záložní diesel-agregáty. Ve skutečnosti je ale jen velmi malá pravděpodobnost, že by se něco takového mohlo stát, říká bezpečnostní inženýr Libor Fejta.
„Sousední bloky - první třetí a čtvrtý blok - mají všechny tři diesel-agregáty. Pro každý blok jsou tři diesely i tři systémy havarijních čerpadel. V záloze máme ještě scénář, že bychom podali ze sousedního bloku na ten postižený blok,“ popisuje Fejta.
Nutno zdůraznit, že jaderná elektrárna Dukovany je mnohem modernější než ta ve Fukušimě. „Jsme konstrukčně jiná elektrárna. Máme k dispozici sekundární okruh. Můžeme stále chladit. Využíváme velké zásoby vody, které máme v sekundárním okruhu. V první fázi je to v parogenerátorech a v další fázi také v napájecích nádržích. Ještě několik hodin ve stavu black-out vydržíme bez toho, abychom ztratili reaktor z aktivní zóny,“ vysvětluje Fejta.
Podle scénáře dukovanských techniků u nás nehrozí podobná situace jako ve Fukušimě, ani fyzicky se dukovanská jaderná elektrárna s japonským protějškem srovnávat nedá.
