MŽP je pro prodloužení platnosti stávajícího návštěvního řádu Šumavy
O budoucnosti Šumavy se dnes debatovalo u kulatého stolu. Setkání zorganizovalo ministerstvo životního prostředí a sešli se na něm zástupci obcí, krajů, občanských sdružení i Národního parku Šumava. Názory na to, do jaké míry se má zasahovat proti kůrovci, či jak velké mají být bezzásahové zóny v národním parku, jsou totiž ostře vyhraněné.
Jednání u kulatého stolu, které mělo navrhnout řešení sporných témat týkajících se NP Šumava, svolala ministryně životního prostředí Rut Bízková. „Byl jsem příjemně překvapen přístupem paní ministryně. Byť má časově omezený mandát, přesto přijela se dvěma důležitými zprávami - pozitivními pro nás,“ uvedl v Ozvěnách dne Jiří Hůlka, starosta Horní Plané a předseda Svazu obcí NP Šumava.
„Za prvé uvedla, že je připravena prodloužit platnost stávajícího návštěvního řádu a tím zpřístupnit i nadále Šumavu turistům. Druhou zprávou je to, že je připravena vyřešit problémy se zásadami rozvoje území Jihočeského kraje, což je pro místní občany pozitivní zpráva ve směru k možnému pokračování projektových dokumentací na dálnici D3,“ upřesnil.
Hosty Ozvěn dne byli Jiří Hůlka, starosta Horní Plané, předseda sdružení Svazu obcí NP Šumava. A ředitel národního parku František Krejčí.
Vstřícnost ministryně Bízkové ocenil také ředitel národního parku Šumava František Krejčí: „Nejen k otázkám ochrany přírody, ale právě i k tomu neignorování potřeb místních lidí. A také k výraznější péči o potřeby hostů NP Šumava.“
Takto intenzivní platforma, na které si mohli jednotlivé strany vyjasňovat své postoje a názory, podle něj do této chvíle neexistovala. „Spíš jsem byl vždy nucen vyjednávat tyto věci paralelně v rámci jednotlivých projektů,“ dodal.
Zájmy obcí a vedení NP jsou stále v rozporu
Co se týče zájmů obcí a vedení Národního parku Šumava, podle Hůlky jsou stále v rozporu. „Nemůžeme po dnešním jednání věřit tomu, že začne úplně nová éra komunikace. Pokud nebude koordinace a spolupráce se správou parku na patřičné úrovni, jsme připraveni iniciovat podání žaloby na výkon státní správy v národním parku,“ řekl.
Potvrdil také své předešlé vyjádření, že obcím mimo národní park se žije normálně, obcím v národním parku špatně. „Je to i kvůli daňovým výtěžnostem. Život v NP, jak v duchu nás všech prohlásila paní ministryně, je víceméně nákladem než příjmem. Také díky tomu dochází k odlivu obyvatel z národního parku,“ dodal.
Obyvatelé jsou podle něj omezování způsobem výkonu ochrany přírody. „Je to chráněné území, které má svá specifika a my už 19 let říkáme – ano, jsme připraveni respektovat tato omezení, ale musíme je nějakým způsobem kompenzovat,“ uvedl.
Podle Krejčího jsou místní občané výkonem státní správy zatěžování například na úseku stavebního řízení. Zdůraznil ale, že stát zase dlouhodobě investuje do infrastruktury cestovního ruchu či infrastruktury poznávání přírody.
„Pracnost a zaměstnanost na jednotku plochy na území NP je o něco větší než v běžné krajině. Přínosů je tedy celá řada, ale nepodařilo se je zatím jasně a jednotně kvantifikovat nějakou společně vybranou metodou. Ani dostatečně vysvětlit,“ uvedl.
