Obce na Českolipsku dostávají pozemky, kde se těžil uran. Vzniknou tam cyklostezky i dům seniorů

Obce a města v okolí Stráže pod Ralskem na Českolipsku dostávají zpět půdu, kde do začátku 90. let minulého století těžil uran. Zatím to byly hlavně drobné pozemky. Teď se budou vracet i větší a staronoví vlastníci mají jasno v tom, co s nimi udělají.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stráž pod Ralskem - pozůstatky těžby uranu v okolí

Stráž pod Ralskem - pozůstatky těžby uranu v okolí | Foto: Licence Public Domain, volné dílo, Lovecz

„Využívám ji na kolečkových bruslích, je to pecka. Cyklostezka se povedla, přitáhlo to spoustu lidí do města, spousta dětí se díky tomu rozhýbala, takže dobrá věc,“ říká jeden z obyvatel Stráže pod Ralskem na Českolipsku na adresu nové cyklostezky.

Takových je v regionu hodně, tato ale bude pokračovat na pozemcích vrácených obcím společností Diamo, která místa sanuje po těžbě uranové rudy. Podle starostky Stráže pod Ralskem se připravují na zatím největší směnu pozemků.

Přehrát

00:00 / 00:00

O budoucnosti pozemků vracených po těžbě uranu obcím na Českolipsku informuje Tomáš Mařas

„Vyměnili jsme ty pozemky za pozemky na účelové komunikaci, kterou dnes Diamo používá. Směna je teprve před podpisem, protože o tom bude rozhodovat zastupitelstvo,“ vysvětluje starostka Věra Reslová z ODS. Stezka tak bude pokračovat přes Českou Lípu směrem na Děčín.

Podle ředitele závodu Těžby a úpravy uranu společnosti Diamo Tomáše Rychtaříka už většinou obce vědí, jak naloží s vrácenými pozemky. Vracelo se nejen Stráži pod Ralskem, ale i Novinám pod Ralskem a Hamru na Jezeře.

„Co se týká Novin pod Ralskem, tam jsme vrátili především pozemky, které bezprostředně souvisejí s průrvou Ploučnice. Co se týká Hamru na Jezeře, tam jsme toho zřejmě vrátili nejvíc,“ říká Rychtařík.

Hamr na Jezeře je půvabné letovisko, kde by těžko někdo hádal, že se v nejbližším okolí těžila uranová ruda. „Ty plochy, které byly Diamem využívané jako šachty a zakládková centra, byly zrekultivovány, sanovány a předány do majetku obce,“ potvrzuje nezávislý starosta Hamru Milan Dvořák.

Hamr na Jezeře | Foto: Tomáš Mařas

Má už plány, co s vráceným pozemkem, a nejsou to plány, které by se držely při zemi.

„Nejzajímavější plocha byla poblíž Hamerského jezera. Je to plocha asi 2,5 hektaru, kde už před pěti lety vznikal projekt na vybudování seniorského střediska s lékařskou péčí a službami. Nabízely by se tam pro místní i pracovní příležitosti a ubytování pro zhruba 60 seniorů. Bylo by to takové satelitní městečko, samozřejmě bezbariérové,“ popisuje svou vizi.

Teď hledají investora a podle starosty obce už zájemce mají. „V současnosti dva investoři, kteří byli seznámení s tímto záměrem a zamlouvalo se jim to. Pak záleží na odprodeji té plochy. Jde o to záměr realizovat, a ne cenu šponovat někam nahoru a čekat, že z prodeje pozemků zbohatneme,“ podotýká starosta Dvořák.

V následujících dvou letech se bude likvidovat areál bývalého dolu Hamr 1 a sanovat další pozemky. Dohromady to dělá asi 15 hektarů, které by se měly vrátit Stráži pod Ralskem i Hamru na Jezeře.

mka, Tomáš Mařas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme