Restaurátoři vrátili třebechovickému betlému původní podobu

Unikátní Proboštův betlém je po kompletní opravě znovu v provozu. Zrestaurovanou památku si mohou ode dneška zblízka prohlédnout návštěvníci Muzea betlémů v Třebechovicích pod Orebem. Na obnově betléma pracoval tým odborníků deset měsíců. Během té doby je lidé mohli sledovat přes sklo.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Proboštův betlém

Proboštův betlém | Foto: Jiří Fremuth

„Máme za sebou kompletní demontáž celé mechaniky, všech statických figur, betlém byl kompletně demontován, veškeré části byly vyjmuty, restaurovány a zpětně znovu osazeny,“ přiblížil šéf restaurátorů Tomáš Bárta.

Projekt na opravu Proboštova betlému stál víc než sedm milionů korun. Z toho dvě třetiny zaplatily podle ředitelky Muzea betlémů Silvie Duškové Norské fondy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Restaurátoři vrátili třebechovickému betlému původní podobu

Návštěvníci si teď podle ní mohou prohlédnout betlém ze všech stran. „Podívat se na některé části, které do této doby nebyly rozpohybovány. Zvoní zvonky, tikají hodiny, je tam replika původního slona,“ vyzdvihla.

Opraveny jsou řezbářské práce a zejména mechanika sto let starého betlému, která byla v havarijním stavu. „Dneska už slyšíte oba dva zvonky, hodiny jsou funkční, v podstatě všechny mechaniky – vojáci, kteří tuším nefungovali posledních deset let,“ upozornil Bárta.

Třebechovický betlém od řezbářů Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a Josefa Frimla vznikal v letech 1882 až 1926. Celkový počet částí přesahuje 2000 kusů. Pohyblivý mechanismus je poháněn elektrickým motorkem. Celý betlém váží až 3000 kilogramů.
Zdroj: NPÚ

Restaurátoři strávili rekonstrukcí národní kulturní památky více než 30 tisíc hodin. Při práci vycházeli z dostupných archivů.

„Vycházeli jsme z podkladů České televize, která natočila dokument Třebechovický betlém pro Montreal. A druhý stěžejní zdroj byl soubor fotografií, které byly pořízeny opět před jízdou do Montrealu,“ uvedl restaurátor.

Řadu problémů podle něj bylo třeba konzultovat s odborníky na historická řemesla. Řešilo se například, čím namazat dřevěnou mechaniku. „Jedná se vlastně o mazání převodů horkým hovězím olejem, kdy je tam opět technologický postup, jakým způsobem provádět to napouštění běhounových částí,“ vysvětlil Tomáš Bárta.

A jak dodal jeho otec Petr, který měl na starosti mechaniku betlému, pro restaurátory byla tato práce jedinečnou příležitostí: „Byla to třešnička v tom životě, co jste zažili. Člověk by měl být rád, že ho takové věci potkávají, a měl by si jich vážit.“

Proboštův betlém – restaurátor Tomáš Bárta | Foto: Jiří Fremuth

Proboštův betlém | Foto: Jiří Fremuth

Jiří Fremuth Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme