Putin ukázal, že americká taktika nefunguje. Ale zesměšňovat Trumpa se nevyplácí, tvrdí Landovský
Po masivních útocích Ruska na Ukrajinu zvažuje prezident USA Donald Trump, že na Moskvu uvalí další sankce. O šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi řekl, že se „úplně zbláznil“. Jakub Landovský, ředitel středoevropského Aspen Institutu, to považuje za signál toho, že Putin u Trumpa překročil hranici. „Už se to vymstilo ukrajinskému vedení během prezidentské kampaně. Tak uvidíme, jak prezident zareaguje ve věcné rovině,“ říká pro Český rozhlas Plus.
Snaží se Rusko nejnovějšími útoky na Ukrajinu donutit Kyjev k tomu, aby byl v co nejhorší vyjednávací pozici během jednání o příměří?
Snaží se tlačit, ale patrně to s tlakem přehnalo. Tohle je asi největší kombinovaný útok od začátku války. Myslím, že se to Rusku nakonec vymstí, stejně jako se to vymstilo i ostatním zemím, které bombardováním chtěly někoho k něčemu donutit.
Poslechněte si rozhovory s Martinem Dorazínem, zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu na Ukrajině, který je momentálně v Oděsse, a Jakubem Landovským, bývalým velvyslancem ČR v NATO a ředitelem Aspen institutu
Jak to na vás vlastně působí? Na jedné straně jsou velké víkendové útoky na Ukrajinu, na druhé straně došlo k velké výměně zajatců mezi oběma zeměmi.
To je právě ten záměr. V tom je ruská zahraniční politika, ta velmocenská politika, dosti specifická. Je schopná udržovat dvě proti sobě jdoucí linie chování – jednu vstřícnou, druhou devastující.
Možná proto byly reakce Donalda Trumpa takové, jaké byly, tedy že se Putin zbláznil. On se nezbláznil, je pouze velmi cynický a má pocit, že mu to všichni ostatní budou, jak se říká lidově, baštit. To se patrně v tuhle chvíli nestane a Spojené státy, které v rétorické rovině jasně promluvily, možná přidají nějaký čin.
Otázka je, jestli ho uvidíme, nebo neuvidíme. Podle toho bude Rusko jednat, protože není citlivé na rétoriku, ale na protitlak. A tady má Amerika celou plejádu možností.
,Úplně se zbláznil!’ zkritizoval Trump Putina. ,Emocionální přetížení,’ zní z Moskvy
Číst článek
Když jste připomněl, jak Donald Trump v reakci na nové ruské útoky o Vladimiru Putinovi řekl, že se zbláznil – ztrácí Trump trpělivost s Putinem definitivně?
Myslím si, že ztrácí, ale trpělivost bych nebral jako slovo z jeho slovníku. On zkrátka mění přístup podle situace.
Putinovi se ale povedla jedna pro Trumpa dost nepříjemná věc: všichni si uvědomují, že jeho vyjednávací postup nechává Putina chladným. Navržená metoda nefunguje tak dobře, jak si Trump představuje, a to Trumpa činí méně kredibilním. Někdo se dokonce může domnívat, že ho to činí, řekněme třeba, směšným.
To je věc, která se nevyplácí. Kdybych byl Vladimirem Putinem, tak bych tohle skutečně nechtěl zažít, to znamená zesměšňovat Donalda Trumpa. To se už vymstilo třeba ukrajinskému vedení během Trumpovy kampaně na prezidenta. Tak uvidíme, jak zareaguje ve věcné rovině.
Nedostatečné páky
Co by teď z vašeho pohledu měl dělat Západ?
Určitě by se měl přidat k americkému tlaku. Je tady třeba připomenout neustálé německé tance okolo dodávek prostředků delšího dosahu v podobě raket Taurus a dalších.
7:09
Možná je jedno, jak se Ukrajinci vůči USA chovají. Nemá to žádný odraz v realitě, obává se Romancov
Číst článek
Toto je proxy válka. Když chcete udeřit na Rusko, tak nebudete nikdy jednat napřímo, to je nesmysl. Ale podpoříte Ukrajinu, která už v tom konfliktu je, a ta na Rusko zaútočí. Jde jenom o to, jaký prostředek si pro podporu vyberete.
To je příběh této války od samého začátku – strach z eskalace, nedostatečná podpora Ukrajiny. Tak uvidíme, jestli se na tom něco změní.
Ale to, co tomu původně chybělo, byl plán. Teď Donald Trump říká, že chce mír, že chce ukončit krveprolití. Kombinace těchto dvou efektů, tedy seriózní návrh na ukončení války a zároveň podpora Ukrajiny, může být tou vítěznou strategií.
Rozumím vám správně, pane Landovský, že podle vás přichází vůči Rusku větší tlak ze strany Spojených států než ze strany Evropy?
Ano, přichází. Protože Spojené státy trefují Rusko jako zemi s velkým potenciálem pro export fosilních paliv i pro vztahy na Blízkém východě na té nejcitlivější části jeho těla – a to je tlak na cenu v exportech fosilních paliv. Možná to občané vidí u čerpacích stanic.
To je věc, kterou Evropa příliš ovlivnit nemůže. Nemá fosilní paliva, není důležitým exportérem. Evropa se snaží neustále přidávat nějaké balíčky sankcí proměnlivé užitečnosti, ale Spojené státy, když jednají, tak to Rusko skutečně cítí, stejně jako to cítí Evropa. Odpověď na vaši otázku je tedy: ano, Spojené státy vždy mají větší páky na Rusko a Ukrajinu než Evropa.
Podle vás evropské sankce nestačí? Byla to Evropská unie, která minulý týden schválila další balík sankcí, ne Spojené státy.
To máte sedmnácté kolo sankcí. Boxer po nich stále stojí a navíc si druhému dovoluje uštědřovat dost citlivé údery. To znamená největší úder od počátku války. Domnívám se, že především dochází k tomu, že se sankce plně nedodržují. Cena je v tomto ohledu mnohem elegantnější způsob, nemůžete s ní nic dělat. Na sankce je třeba dohlížet, aby se dodržovaly.
Evropa tady tahá za kratší konec provazu. I Spojené státy jsou za očekáváním ohledně balíčku senátora Lindseyho Grahama, který se týká právě exportních metod ruské ropy, tedy takzvané stínové flotily. To je těžší věc, mnohem jednodušší je zatlačit cenou.
