Tradiční postavou Vánoc byla na Rakovnicku až do konce 19. století takzvaná cempera. Obcházela prý domácnosti i hospody a dbala na dodržování půstu.

18:23 25. prosince 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„V období adventu lidské příbytky obcházely nejrůznější obchůzkové postavy, jako byly třeba Lucky, Barborky, dodnes známe Mikuláše s jeho doprovodem. Chodilo jich v minulosti daleko více. A konkrétně na Štědrý večer tady v několika vesnicích na Rakovnicku obcházely takzvané cempery,“ vysvětluje etnografka rakovnického Muzea Tomáše Garrigue Masaryka Lenka Šmídová. Buď chodil ten cemepera nebo cemperák, a nebo chodívaly ty cempery, obvykle ve dvojici.

„Mužská postava byla omotaná do hrachoviny a ženské postavy na sobě například měly obrácené kožichy. A především protože ještě na Štědrý den se měl dodržovat půst, tak úkolem těchto postav bylo kontrolovat, jak moc se lidé najedli a jak vlastně půst dodržovali. To znamená, že večer tyto postavy obcházely lidské příbytky, dokonce navštěvovaly i hospody, a hrozily, že pokud se někdo přejedl a nedodržoval půst, bude vypárán a bude vycpán hrachovinou,“ dodává etnografka.

Dnes už cempery domy neobcházejí, na Rakovnicku se ale stále občas říká, že někdo vypadá jako cempera. Místní tím jednoduše myslí, že je někdo neupravený, špinavý nebo otrhaný.

Vánoční hra o narození Ježíška

Rakovník má ale ještě jednu zvláštnost spojenou s Vánocemi, a sice Rakovnickou vánoční hru. „Spadá do her, které se hrály hlavně v kostelech a které měly prostému člověku dramatickým způsobem ukázat betlémskou událost,“ objasňuje Lenka Šmídová.

V kostelech se podle ní vánoční hry hrály až do josefínských reforem, tedy do konce 18. století, pak se přesunuly na volná prostranství. Doznívaly během 19. století.

Rakovnická vánoční hra vděčí za své jméno skutečnosti, že její jediný rukopis se dochoval v rakovnickém archivu.

„Zdá se, že se jedná o jezuitské drama vzniklé v roce 1684. Na konci hry je zmiňovaný groš polský a ten tady platil velice krátkou dobu, a to ve východních Čechách. A právě se váže k tomu roku 1684,“ upozorňuje etnografka.

„Jedná se o spor mezi prostými pastýři a vznešenými králi o to, komu se vlastně ten Ježíšek narodil. Hra končí jakýmsi smírem, kdy přichází anděl a říká, že Ježíšek se narodil jak bohatým, tak i chudým,“ přibližuje obsah hry.

Dodnes ale není zcela jasné, kdo hru napsal. Jedním z možných autorů by ovšem mohl být i rakovnický rodák Jan Ignác Libertin.

A.Rokosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít