Starostka Obrnic u Mostu řeší problémy dlouhodobě, zaměřila se především na bydlení
Starostové na Šluknovsku si dlouho stěžovali na nezájem státních úřadů o situaci v regionu. To samé by mohla udělat starostka Obrnic u Mostu. V jejím 2,5 tisícovém městečku žije 40 procent Romů, je tu samý panelák a navíc v těsném sousedství stojí proslulý Chánov. Přesto si ale starostka nestěžuje a i obyvatelé působí spokojeně. A když mají v Ornicích zábavu, sejdou se všichni bez ohledu na barvu kůže. Starostka Drahomíra Miklošová totiž problémy řeší dlouhodobě a především se zaměřila na bydlení.
Třípatrový panelák v horní části obce má zatlučená okna, některá jsou rozbitá, v tuto chvíli je dům neobyvatelný, dveře jsou zazděné. Obec ho koupila, aby zabránila obchodování s byty.
„Nejvíc negativní zkušenosti máme s realitními kancelářemi, které vůbec nezajímá, kdo do bytu jde, jestli platí nebo neplatí, jaký je technický stav,“ říká starostka Miklošová.
Nejenom tuto bytovku za 2,5 milionu obec koupila v dražbě, po letitých patáliích získala i jiné objekty. Starostka Miklošová nepláče, že nemá peníze, ale shání je. Zastavila privatizaci bytů, protože Obrnice vydělávat nepotřebují, stačí, když lidé bydlí slušně a mají na nájem.
„Já považuji vlastnictví bytů obcí za hrozně důležitou věc v těchto vyloučených lokalitách. Samozřejmě jiná situace je v Praze. Já jsem zvolila směr vrátit zpět do vlastnictví obce co nejvíce možných bytů, pokud na to jsou jenom trošku finanční prostředky a udržet to, co obec ve svém vlastnictví má,“ vysvětluje Miklošová.
Mnoho domů obec opravila a jsou už zabydlené. Jedním z husarských kousků je středisko pro volný čas. Sem chodí děti za zábavou a koníčky. Luxusní interiér kontrastuje s drsnými podmínkami, v jakých funguje podobné centrum třeba ve Varnsdorfu. Děti se můžou ale bavit i jinde, nad náměstím v dalším domku sídlí občanské sdružení Duhovka.
„Začínáme klubem po školách, což je vlastně příprava do školy. Děti si dělají domácí úkoly, připravují se na zkoušky, čte se s nimi,“ říká Petr Svašek, podle kterého do Duhovky chodí ze 70 procent romské děti. U stolu sedí asistentky a připravují další program.
„Máme podporu v zastupitelstvu, že můžeme fungovat. Vůbec není problém v tom, že by se tady lidi nesnášeli. My jsme tady možná výjimeční, ale je pravda, že tady řešíme i jiné věci - problémy v rodinách, kdy se jim snažíme pomoci něco zařídit a vyřídit,“ říká asistentka Irena Kovačová, která bydlí v Obrnicích 24 let.
Hlavní korzo v Obrnicích vede mezi paneláky. Stojí tu i herna, se kterou nemůže starostka pohnout, licenci vydal stát. Ze střechy sledují cvrkot kamery napojené na policejní stanici v Mostu a ty vidí i úklidové čety, které neustále křižují obcí. Lucie Špallová z vládní Agentury pro sociální začleňování považuje Obrnice za ukázkovou obec:
„Neoddiskutovatelně je to tady osobou paní starostky, která si uvědomila, že pokud začne řešit problém včas, takže to stojí mnohem méně jak finančních, tak i lidských prostředků.“
Za výsledky získala malá obec, vedle proslulého Chánova, i jeden z titulů v soutěži Vesnice roku a to sem podle starostky porotci původně ani nechtěli přijet. Zatímco ještě před lety mladí lidé odcházeli a zůstávali jen chudí nezaměstnaní, dnes se karta obrací k lepšímu. Zatím na tom starostka pracuje pátým rokem.
