Vysoká nad Labem chce kvůli opatovické elektrárně vlastní měřicí stanici čistoty ovzduší
Obec Vysoká nad Labem chce ve svém katastru měřicí stanici čistoty ovzduší. Prý kvůli jistotě, že místní nejsou ohroženi spalinami z nedaleké opatovické elektrárny. Část nákladů na provoz chce ale zaplatit po elektrárně a té se to nelíbí.
„Čím větší informovanost, tím menší prostor pro fámy,“ říká nezávislý starosta Vysoké nad Labem Jiří Horák. Podle něj se sice čistota ovzduší v posledních letech díky modernizaci elektrárny výrazně zlepšila, přesto chce mít jistotu podloženou pravidelným měřením.
„Je to mnohem lepší, protože byla udělána odsiřovací stanice a zpřísnily se normy, ale přesto z toho komína něco létá a větry nám to ženou sem do Vysoké nad Labem,“ tvrdí Horák.
O měřicí stanici čistotu ovzduší ve Vysoké nad Labem mluví starosta Vysoké Jiří Horák a mluvčí opatovické elektrárny Martin Sýkora
Nová měřicí stanice čistoty ovzduší sice stojí kolem půldruhého milionu korun, Jiří Horák ale chce odkoupit nějakou používanou. Za tu by zaplatil jen zhruba sto tisíc. Náklady na provoz už by však podle něj měl platit někdo jiný. Buď Královehradecký kraj, nebo samotná elektrárna.
„Byl by to i přínos pro elektrárnu. Mohli by říct, ve Vysoké je stanice, čtyři kilometry od nás, a naměřila takovéto minimální parametry, to znamená, že plníme to, co plnit máme,“ popisuje.
Jenže každoroční provozní náklady se podle Martiny Černé z Českého hydrometeorologického ústavu mohou pohybovat v řádech desítek až stovek tisíc korun.
„Náklady na provoz plně vybaveného kontejneru jsou zhruba 400 tisíc korun ročně, kdyby se pouze měřily suspendované prachové částice, částka se pohybuje kolem padesáti tisíc korun za rok,“
Elektrárna má vlastní měřicí zařízení
Obec i elektrárna už spolu několikrát jednaly, společnou řeč ale zatím nenašly. A to nejen kvůli nákladům na provoz stanice. Elektrárna totiž používá své vlastní měřicí zařízení. Za to zaplatila sedm milionů korun a podle něj žádné limity nepřekračuje.
„Víme, že pro lidi v okolních obcích je nejdůležitější koncentrace polétavého prachu,“ vysvětluje mluvčí opatovické elektrárny Martin Sýkora a pokračuje:
„Limit, který nám stanovuje legislativa, je 100 mikrogramů na metr krychlový. A naše měření, která provádíme na výstupu z komína, nám ukazují zhruba deset mikrogramů. Tedy deset procent stanoveného limitu.“
Podle něj by navíc hodnoty naměřené ve Vysoké nad Labem mohly být zavádějící. „Laicky řečeno, zvýšená doprava při sklizních nebo například stavbách domů jednoznačně zvýší prachové částice v obci a stanice pak naměří vyšší hodnoty. A my máme obavy, že lidé si při pohledu na komín budou ty hodnoty spojovat s elektrárnou Opatovice,“ popisuje.
Dohoda je tak zatím v nedohlednu. Dobrou zprávou pro lidi z Vysoké nad Labem a dalších obcí v okolí je ale to, že opatovická elektrárna chce v příštích dvou letech investovat do nových technologií víc než čtvrt miliardy korun, a tím emise síry, dusíku a polétavého prachu ještě více snížit.
