Z plzeňské zahrádkářské kolonie Výsluní se stává regulérní čtvrť, chybí však infrastruktura
Život jako na venkově a přitom jen pár minut od centra Plzně - to je bývalá zahrádkářská kolonie Výsluní. Postupně se z lokality na jižním okraji města stává opravdová čtvrť, lidé se sem po desítkách stěhují natrvalo. V současnosti už zde žije kolem dvou set rodin. Ovšem kromě kladů to má i své zápory. Není zde kanalizace, vodovod, veřejné osvětlení ani chodníky. A proto vzniklo občanské sdružení Plzeň - Výsluní, které se o vybudování základní infrastruktury snaží.
Radek Spousta se stal z rekreanta obyvatelem Výsluní v roce 2001. Důvodů k tomu měl hned několik.
„Je tady čisto, máme tady zahradu, děti můžou běhat venku. Je tady lepší prostředí na bydlení než v Plzni,“ vypočítává.
O problémy obyvatel zahrádkářské kolonie Výsluní se zajímala reportérka Jana Kosová
Řada lidí přišla na Výsluní také kvůli deregulovanému nájemnému, jako například Pavlína Vovesná.
„Místo toho, abychom platili deset tisíc nájmu ve městě, tak jsme si radši vzali hypotéku a postavili jsme,“ říká.
A kromě bydlení tu Pavlína Vovesná i podniká - z bývalé garáže udělala kadeřnictví a o zákazníky nemá nouzi.
„Zákaznický potenciál tady je, protože se sem přestěhovává každý měsíc víc a víc lidí. Poznám to i na tržbách, že každý měsíc mi přijde nový zákazník,“ potvrzuje.
Ovšem klidné bydlení uprostřed zahrádek pod vzrostlými stromy má i své mouchy. Bez studny a septiku se tu lidé neobejdou. A vodovod a kanalizace asi na Výsluní hned tak nebude.
Občanské sdružení žádá dokončení projektové dokumentace
Jak vysvětluje předseda občanského sdružení Josef Holota, nejsou na to peníze, protože město má v současnosti velké investiční výdaje, například na nové divadlo.
„Pro rozvoj této lokality vidíme jenom jednu důležitou věc, a to je, aby nedošlo ze strany města k ukončení prací na projektové dokumentaci a aby v momentě, kdy Plzeň bude mít finanční prostředky, které by tuto investiční akci pokryly, byla dokumentace připravená, projednaná a aby se to nezastavilo,“ zdůraznil Holota.
Podle technického náměstka primátora Petra Runda nejde v první řadě ani tak o projektovou dokumentaci, jako o složité výkupy pozemků.
„Někdy jsou ta jednání s vlastníky časově náročná a složitá, takže je možné, že v tomto ohledu došlo k určitému zpomalení,“ připomněl Rund.
Každopádně by město chtělo po roce 2014 požádat v rámci nového dotačního období o dotaci z Evropské unie.
Problémem jsou výkupy pozemků, tvrdí město
Druhá věc, o kterou se občanské sdružení snaží, jsou chodníky. Při pohledu na maminky s kočárky a malými dětmi po boku jdoucí po okraji silnice člověku vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Obzvlášť když kolem profrčí auto 120kilometrovou rychlostí. A to není podle Josefa Holoty nic neobvyklého. „I když je tam omezená rychlost na 30 kilometrů, řidiči to nedodržují,“ podotýká.
Podle náměstka Petra Runda i chodníky souvisí s výkupem pozemků. Většina vozovek je příliš úzká a nesplňuje normy. Rozšířit by je šlo jen na úkor majitelů zahrádek. „Komunikace musí splňovat určitou šířku a po okrajích dané komunikace, pak město vybuduje i chodníky,“ tvrdí náměstek.
A za třetí osvětlení. To je zatím jen ve třech ulicích ze zhruba třiceti, takže baterka tu patří k téměř povinné výbavě. „Osvětlení se v rámci investiční akce v dané lokalitě bude řešit současně s vybudováním vodovodu a kanalizací,“ dodává náměstek primátora Petr Rund.
Kromě toho všeho se občanské sdružení snaží o to, aby Výsluním projížděla městská hromadná doprava. Zatím staví jen na okraji zhruba pětihektarové lokality, takže většina obyvatel vlastní auta. Ta ostatně potřebují i k nákupům , kromě drobných služeb zatím není na Výsluní žádný obchod s potravinami.
Zdálo by se tedy, že bydlet na Výsluní není žádný med. Narůstající počet stálých obyvatel ale svědčí o tom, že Plzeňané leckdy rádi vymění městské pohodlí za takřka venkovský klid.
