Za léta čekání se kaktusy odměňují květem
Víte, jaké je nejšťastnější období v životě kaktusáře? Čekání na květ. Někdy to trvá měsíce, jindy i roky. Lidé, kteří propadli kráse a tajemství pichlavých a rostlinek, o tom mluví téměř v básnických metaforách. V Česku existují desítky klubů kaktusářů.
Pichlavá rostlinka je svou nepřístupnou krásou magnetem pro umělce. Objevíte ji ve známé písni o chlupatém kaktusu, který má autor tak rád, nebo skrytě z díla Petra Bezruče, který podle znalců vidí podobenství mezi drsným slezským lidem a kaktusem.
O tom všem přemýšlím, když vcházím do útrob Společenského domu Reneta v Havířově. Nestačím se divit, kolik lidí výstava kaktusů přilákala. Kolem sebe vidím plné stoly rozmanitých rostlinek, které mi pyšně ukazuje jeden z organizátorů – Tomáš Grygar.
„Radost mi teď dělají květy mediolobivii. To je něco krásného. Jsou to velmi krásné květiny od žluté až po bílou barvu. Jakmile to zakvete, tak kaktus nejde nevidět,“ říká.
Havířovští kaktusáři nenechávají nic náhodě, výstavku pojali i jako neoficiální nábor nového členstva. Proto pozvali děti z okolních školek. „Teď si budou vybírat kaktusek nebo sukulentík, který si pak mohou doma pěstovat. Kaktusáři jsou velice hodní lidé, což lze poznat podle toho, že jsme tady skoro všichni, protože si bereme dovolené. Ti, co jsou v důchodu, už to berou jako životní nutnost,“ uvádí jedna z pěstitelek.
Duší havířovské kaktusářské obce je menší starší muž – Jan Folwarczny. Od něj se dozvídám, že stejně jako se samotné kaktusy dělí na nespočet druhů, rozděleni jsou i samotní kaktusáři. „Je to zúročení práce balkónářů, oknařů, kteří to doma pěstují v panelácích, aby se prezentovali svými výpěstky. Pro nás je to exotická příroda, proto nás to láká. Nikdy jsem však nebyl v místech, kde kaktusy přirozeně rostou, ani se tam nedostanu,“ posteskl si Jan Folwarczny.
Při loučení se opět zastavuji u kaktusáře Tomáše Grygara. Coby pěstitelka, která se nemůže dočkat, kdy už jí začnou kvést letničky, se zvídavě ptám, jak dokáže tak dlouho čekat na květ. „Člověk počítá, kolik mu ještě zbývá jar. Každé jaro si musí šetřit a prožít s nimi. Některé rostlinky kvetou třeba i druhým rokem, některé za 50 let, případně když vyrostou do určité velikosti. Je nádherné čekat,“ dodává.
Na závěr dostávám kontakty na nepřeberné množství klubů kaktusářů. Potřebné informace tedy mám. Teď jen kde vzít v uspěchané době trpělivost a čekat třeba i roky na jediný květ. Ale představa je to rozhodně romantická.
