Zaměstnanci ocelárny Evraz Vítkovice Steel stále žijí v nejistotě
Prodá, nebo neprodá? Otázka, kterou si denně kladou zaměstnanci ostravské ocelárny Evraz. Kvůli ztrátovému provozu je odstavená a muži, kteří museli opustit stroje, teď čekají na rozhodnutí ruského vlastníka. Nový majitel by v ní mohl opět nastartovat výrobu. V opačném případě jim hrozí propouštění. O místo se bojí i pan Radek. Jasných odpovědí se nedočkal ani na schůzi s vedením společnosti.
Hutník Radek pracuje v ocelárně 16 let. Za tu dobu zná cestu k ocelovému městečku sevřenému trubkami nazpaměť.
Teď je s kolegy ve stávkové pohotovosti. Když na něj ale vyjde hlídka u strojů nebo jejich údržba, cestou do práce mu není zrovna lehko. „Toho se asi dneska bojí každý. Tady na Ostravsku je nejistota,“ říká.
V práci nyní tráví jen zhruba polovinu měsíce a pobírá běžný plat, ovšem bez rizikových příplatků, když stroje nefungují. Zbytek dnů je doma jen s šedesáti procenty. „Trošku se toho obáváme, jak to potom bude v dalším měsíci, když dostaneme výplatu,“ svěřuje se Radek a v duchu propočítává rodinný rozpočet. „Ta šedesátka nás hodně omezí,“ potvrzuje.
Na setkání s vedením dorazilo okolo 80 zaměstnanců. „V zaměstnancích byla cítit určitá nejistota a obavy z dalšího fungování ocelárny. Na květen je provoz velmi nejistý, dodávky surového železa ještě nejsou domluveny,“ vysvětluje dlouholetý ocelář Roman Ďurčo.
Jeho kolega Zdeněk Kološ pokyvuje hlavou, na pozitivní zprávy musejí dál čekat. „Na tomto setkání se dohromady nic nevyřešilo, varianta uzavření ocelárny je pořád na programu dne,“ varuje.
Zaměstnanci ocelárny pokračují ve stávkové pohotovosti a napjatě sledují další kroky ruského vlastníka. Zatím pevně věří, že brzy opět uslyší hluk ocelářských strojů.
