„Pořádně si ještě neuvědomuji, co to je za číslo. Určitě mám chuť pokračovat a hrát dál a to číslo nějakým způsobem navyšovat. Určitě je to pěkné,“ říká Milan Petržela.   

Tím nejbližším mezníkem může být šestistovka. Zkušený fotbalista to vnímá trochu jinak. „Před šestistovkou tam mám mezi plány tři pětky, takže teď jsem si dal takový bod, že bych chtěl udělat 555. Byl jsem lump ve škole, takže pětky ke mně nějak jdou.“ 

Ve čtyřiceti letech má tedy chuť pokračovat a motivaci hledat nemusí. „Je důležité, že mě to pořád baví. Mám cíl vyhrávat zápasy a není to pro mě rutina. Pořád se chci udržovat s mladými. I s hráči, kteří přicházejí, chci držet krok.“  

Petržela pochází z Hoštic. Ne z těch, které proslavil Zdeněk Troška trilogií Slunce, seno. Ale od Kroměříže. Třeba se právě tam dočká pamětní desky. „Zatím žádné informace nemám, ale starosta je fotbalista, který to sleduje a možná mě něčím překvapí,“ směje se Petržela. 

Zlatým písmem se pak zapíše stoprocentně do historie fotbalového Slovácka. Do klubu přišel z Plzně v roce 2019. Týmu pomohl do pohárové Evropy i k prvenství v domácí pohárové soutěži. „Na Slovácko jsem nešel dělat žádné rekordy, ale chtěl jsem klubu vrátit, co mi dal. Klub mě dostal do ligy a dal mi šanci. Slovácku jsem chtěl hlavně pomoci zkušenostmi, herně a dostat ho třeba tam, kde právě je,“ vysvětluje.

Žádné velké oslavy si zatím nenaplánoval, kromě jedné se svým bývalým spoluhráčem a kamarádem Davidem Limberským. „Už mě čeká na Moravě, takže musím spěchat a řidiče popohnat, aby jel rychle po dálnici. Jenom tak lehce to bude, protože oslavu chystáme až na domácí utkání, které se bude hrát v únoru,“ přibližuje Petržela.

Tu hlavní část oslav jeho Slovácko skutečně chystá na úvodní duel nacházejícího roku proti Pardubicím. Tým nastoupí v dresech s grafikou Král Milan I. a číslem 500 na zádech.

Pavel Petr, rej Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít