‚Kovář chybí, tým se bude chvíli hledat.‘ Přesto Josef Jandač dovedl Magnitogorsk k první výhře
Kontinentální hokejová liga začala, v Magnitogorsku má za sebou první zápas bývalý trenér reprezentace Josef Jandač. V rozhovoru pro Radiožurnál mluvil nejen o vítězství nad Slovanem Bratislava, ale také o životě v Rusku.
Porazili jste Slovan Bratislava 5:1, jaký byl úvodní zápas?
Úvodní zápasy v každé soutěži jsou ošidné. I z naší strany byl začátek opatrnější, ale pak jsme v první třetině dali v krátkém sledu tři góly a dál už jsme zápas kontrolovali. Určitě to ale nebylo jednoznačné. Slovan bojoval do konce a nás hodně podržel brankář Košečkin. Byli jsme hodně efektivní.
Josef Jandač: Na mistrovství jsme nechali všechno, Rusko je dobrodružství
Číst článek
Jaký je Magnitogorsk bez Jana Kováře, který tam dlouho působil? Nemrzí vás, že ho nemáte k ruce?
Takový je život. Honza tu udělal spoustu dobré práce, Čechy tu mají rádi. Předtím tu byli i Honza Marek nebo Tomáš Rolinek. Určitě nám chybí, byl bych rád, kdyby tu byl, ale pro něj je to další nová zkouška, NHL je pro něj úplně jiná soutěž. Už má věk, aby to vyzkoušel.
Vůbec se nedivím, že odešel, ani jsem ho nijak nepřemlouval, protože mi to bylo jasné. Ale trojice Kovář, Mozjakin, Zaripov, byla dominantní v celé KHL a pochopitelně chybí. Takže hledáme nové složení, mužstvo se ze dvou třetin obměnilo, hodně se omladilo, takže se na začátku asi bude trošku hledat.
V sestavě pořád máte Sergeje Mozjakina. Je to muž, kolem kterého se točí skládání sestavy?
Je to velmi dobrý hráč, ale ve 37 letech už je v určitém věku. Je to persona i pro ruský hokej, ale věk se nezastaví. Už to není žádný rychlík, ale pořád je hrozně šikovný, má výborný výběr místa, výbornou střelu, umí zakončit. Ale je potřeba, aby si spoluhráči v pětce rozuměli, to se odchodem Honzy Kováře hodně změnila, to si bude chvíli sedat.
Jaký je mimo led?
Jako člověk je velký profík. Nevěděl jsem, do čeho jdu, ale nějaké informace jsem měl od Honzy Kováře a teď jsem ho poznal osobně. Je to profesionál a výborný chlap.
Berounsko jste vyměnil na město na řece Ural. Jak jste se zabydlel?
Magnitogorsk je průmyslové město. Fabrika, která tu dává práci celému regionu, je na délku skoro 15 kilometrů dlouhá. Ale měl jsem z toho větší strach. Když jsem tu byl před lety, tak se od té doby město změnilo. Je daleko kulturnější, jsou vidět investice. Není to tak, že je Magnitogorsk jen továrna, tak je na druhé straně za řekou. V centru města jsou podniky, kde se dá nakoupit, i slušné restaurace.
Není to žádná tragédie. Žije se nám tu dobře, je tu klid, lidi jsou celkem v pohodě, počasí je hodně letní. Je to celkem v pohodě, ale doma je doma. A KHL jede ob den, takže tu tolik času trávit nebudu.
