Ve Spojených státech od roku 2021 dochází k velkému nárůstu zákazu knih pro děti a mládež ve školách. Podle organizace PEN America, která monitoruje zákazy knih a porušování svobody slova v USA, se jednalo až o deset tisíc titulů v letech 2023 a 2024.

„PEN America definuje zákaz knih ve škole jako jakékoli opatření proti knize na základě jejího obsahu, které je výsledkem námitek rodičů, komunity nebo zákonodárců,“ vysvětluje Suzanne Trimelová. Dodává, že mezi nejčastější zakázaný obsah patří knihy o rasových a etnických menšinách, LGBTQ+ komunitě, rasismu a tématech spojených s násilím, smrtí a sexem. 

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa krátce po jeho nástupu do úřadu zveřejnila, že zakazování knih je pouze „Bidenův hoax“ a ministerstvo školství pozastavilo veškeré práce na řešení zákazů knih ve veřejných školách. O pár týdnů později ale vzbudily pozornost zákazy knih ve školách zřizovaných ministerstvem obrany pro děti příslušníků americké armády.

„Jsme hluboce znepokojeni zprávami o odstraňování knih ze škol a změnách ve vyučování provozovaných ministerstvem obrany. Došlo k tomu v reakci na nařízení prezidenta Trumpa nazvané ‚Ukončení radikální indoktrinace ve školství K-12‘ (školy od první do dvanácté třídy, které odpovídají základním a středním školám v českém systému - pozn. red.),“ uvádí Trimelová.

Jednou z knih, která je v rámci tohoto nařízení aktuálně posuzovaná, je i dětská publikace Freckleface Strawberry (Pihovatá jahoda) od slavné herečky Julianne Mooreové, jejíž hlavním poselstvím je krása v odlišnosti. Mooreová vyjádřila znepokojení nad tímto rozhodnutím v rozhovoru pro britský deník The Guardian. 

„Kniha Julianne Mooreové je o malé dívce, která se učí žít s tím, že má pihy a je proto odlišná od ostatních. Vypovídá to asi o tom, že i nevinný příběh, jehož tématem je mimo jiné diverzita, může být vnímaný jako ideologicky závadný,“ popisuje amerikanista Petr Kopecký z Ostravské univerzity. 

Paradoxně mezi zkoumanými publikacemi ministerstva obrany skončila i Hillbilly Elegy (Americká elegie) od republikánského viceprezidenta J. D. Vance. 

Jak probíhá zakazování?

„Zákazy knih se většinou dějí na úrovni států a školských obvodů. Na federální úrovni žádný seznam libri prohibiti neexistuje,“ uvádí Kopecký. Ale pouze několik států má v současné době (Utah, Jižní Karolína, Tennessee) legální možnost nařídit celostátní zákazy knih ve veřejných školách. Jinde probíhají zákazy na regionální či školní úrovni.

„Žádný guvernér zatím samostatně nezakázal konkrétní knihy. Mnozí z nich však podepsali zákony, které zvyšují možnost jednotlivců knihy napadat a školským obvodům je následně zakazovat. Kromě toho guvernéři podepsali zákony a nařízení, které zakazují určité výukové materiály týkající se například LGBTQ+ skupiny. Jedním z takových příkladů je cenzura učebnic na Floridě, ke které došlo v reakci na státní zákon ‚Stop WOKE‘,“ popisuje Trimelová z PEN America.

Největší roli při zakazování knih hrají školní rady. Ty po podnětech od lidí rozhodují, zda bude kniha úplně zakázána, omezena věkově nebo bude nutný souhlas rodičů. Čtyři pětiny všech zákazů registrují pouze dva americké státy – Florida a Iowa, za nimi následuje Texas.

Podle odborníka na americkou literaturu Michala Peprníka z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se v poslední době v této oblasti silně angažuje skupina aktivistů, která ale působí anonymně na sociálních sítích. „Došlo i k proměně jejich strategie. Nedochází už k posuzování jednotlivých knih, ale aktivisté vypracovávají celé seznamy, které pak rozesílají k posouzení prostřednictvím sociálních sítí. Tito lidé mají velké zastoupení právě v Iowě a na Floridě,“ říká Peprník pro iROZHLAS.cz.

Kulturní války

Proč zrovna Iowa a Florida? „Iowa je hodně náboženský stát. Náboženství je tu důležitou součástí konzervativního života a na Floridě zase máme velké procento přistěhovalců hispánského a latinskoamerického původu, kde má silné postavení katolická církev, což mohou být důvody, proč je tu tolik těch zákazů,“ vysvětluje Peprník. Na Floridu se také na důchod stěhuje starší, konzervativnější část populace.

Souvislost zákazů s konzervativním přístupem rodičů, učitelů, politiků a facebookových aktivistů popisuje i Kopecký, který zmiňuje například konzervativní politickou organizaci Moms for Liberty (Mámy za svobodu), která se snaží bojovat proti propagaci liberálních témat a progresivním názorům.

„Počet podnětů dramaticky narostl během pandemie, kdy se rodiče více než kdy předtím seznamovali s obsahem učiva ve školách. Zdůvodnění obvykle souvisí s právy rodičů či náboženskými názory. Roli hraje také odmítání tzv. kritické rasové teorie či principů diverzity a inkluze. Objevuje se argument, který říká, že jde o knihy antiamerické. Příčinou je fakt, že v těchto knihách se problematizují či kritizují historické události, které hrály při zrození amerického národa podstatnou roli,“ přibližuje Kopecký.

Vzhledem k tomu, že se velká část zakazovaných knih týká sexuálních či etnických menšin, tak by se mohlo zdát, že jde výhradně o cenzuru ze strany příznivců konzervativních republikánů. Michal Peprník ale upozorňuje i na progresivistické podněty.

„Zákazy knih bohužel nejsou čistě republikánský fenomén. Podněty na zákazy knih nepřicházejí pouze z konzervativních kruhů, progresivistům vadilo například používání negativních označení ‚negr‘ pro černochy v knize Huckleberry Finn od Marka Twaina,“ komentuje situaci.

Zakazování knih v USA podle odborníků poukazuje na jeden z aspektů tzv. kulturních válek, kdy ideologická témata hrají ve společnosti velkou roli. Americká společnost je silně polarizovaná už několik let a opětovný nástup Donalda Trumpa je toho součástí. Kopecký upozorňuje právě na přenesení kulturních válek do školských rad.

Mezi jednu z největších mediálních kauz v této oblasti patřil v roce 2022 zákaz komiksové knihy Maus na škole ve státe Tennessee. Art Speigelman v Mausovi vypráví o zkušenostech svých židovských rodičů s holocaustem. Židé jsou tam vyobrazeni jako myši a nacisté formou koček. Školní rada knihu stáhla z vyučování kvůli vulgárním slovům a přílišné brutalitě, která by mohla žáky rozrušit, psal deník The New York Times. 

Ohrožení svobody slova?

Američtí rodiče se obecně více angažují ve školním životě svých dětí než například Češi. Literaturu často hodnotí skrze její výchovnou stránku. „Jsou vychováváni, aby se zajímali o komunitní život, zvláště na malém městě,“ soudí Peprník.

Oslovení odborníci i organizace PEN America se obávají stále silnější cenzury v rámci školních knihoven a upozorňují na ohrožení svobody slova. „PEN America je přesvědčena, že zákazy knih ohrožují svobodu projevu, která včetně psaného slova je základem demokracie. Cenzura ohrožuje samotnou myšlenku pluralitní společnosti,“ říká Trimelová.

Amerikanista Kopecký ještě doplňuje srovnání s chováním autoritářských režimů vůči knihám: „Nelze se ubránit přirovnáním s předválečným Německem a Itálií, nebo s poválečným Československem. Pálení a zákazy knih byly tehdy součástí ideologického boje. V dnešních Spojených státech je situace paradoxní v tom, že konzervativní politici na jednu stranu razantně vystupují proti regulacím a cenzuře na sociálních sítích, na druhou stranu stojí za mnoha zákazy beletristických titulů.“

Ema Polívková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít