‚Na ulici mě pořád poznávají.‘ Nedomanský se před uvedením do hokejové Síně slávy vrátil do Toronta
Václav Nedomanský vyrazil ze svého domova v americké Kalifornii do Kanady, kde v pondělí coby druhý na českém území narozený hokejista vstoupí do Síně slávy NHL. Vrátil se kvůli tomu do města, kde po útěku z komunistického Československa ve třiceti letech svou zámořskou část kariéry začal. Samotnému uvedení mezi legendy předchází v Torontu čtyřdenní program, který zahrnoval i noční zápas NHL. V něm domácí Maple Leafs prohráli s Bostonem 2:4.
Hala potemněla a světelné efekty promítaly na ledovou plochu Václava Nedomanského jako skutečného velikána. Portrét z hráčských let zabíral celou, v jeho případě útočnou třetinu. Ale když hlasatel zvolal jeho jméno, ohlas z publika byl vlažný.
Václav Nedomanský vzpomíná na své hokejové začátky v Kanadě. Více v příspěvku Jana Kaliby
„Hodně mladých lidí už nezajímá, kdo byl kdo. Dnešní mladí hráči NHL ani nevědí, že jsem hrál,“ krčil rozpačitě rameny Václav Nedomanský v rozhovoru pro Radiožurnál. Mimo halu má ale jiné zážitky.
„Byl jsem tady před 45 lety, přesto když jdu dnes po ulici, tak mě lidé oslovují a pamatují si moje jméno,“ řekl druhý Čech v Síni slávy NHL.
Stěhování a souboje s Orrem
Toronto je pro něj osudové město. Ze zájezdů ho znal už předtím, ale když v roce 1974 z dusivého normalizačního Československa utekl, aby si splnil přání hrát profesionální hokej s těmi nejlepšími, zakotvil právě tady.
2:26
Nedomanský se hokejem živí dál. Pracuje jako skaut pro klub z Las Vegas
Číst článek
„Bylo to osvobození od tlaku, který na mně ležel v době, než jsem sem přišel. V Torontu bylo všechno jinačí, novější. Hned po měsíci jsem byl v hokejové škole s Bobbym Orrem a hrál jsem proti němu o půlnoci jeden na jednoho,“ vzpomínal Nedomanský. „Koupil jsem si tady první dům a za dva měsíce nám řekli, že se stěhujeme. To jsem všechno prožil,“ dodal.
Stěhoval se totiž celý klub, protože Nedomanský nehrál za slavné Maple Leafs, ale za Toronto Toros, klub tehdy nově založené profesionální soutěže WHA, která se snažila NHL konkurovat.
„Klub musel odejít z města, protože se nemohl vybudovat nový stadion. A nájem za jeden zápas byl tak strašně velký, že se to nedalo ekonomicky udržet. Tým Maple Leafs byl ve městě tak velký konkurent, že se nedal porazit,“ vysvětlil pětasedmdesátiletý bývalý kanonýr.
Když teď Václav Nedomanský před zápasem NHL vstupoval za rezervovaného potlesku tribun na modrý koberec s bílým javorovým listem, procházel se vlastně v obýváku dávného úhlavního nepřítele.
Přezdívka Big Ned
V 70. letech se Nedomanský coby hráč Toros přetahoval o torontské fanoušky mimo jiné i se současným šéfem výboru, který nové členy Síně slávy vybírá. Lanny McDonald byl tehdy hráčem Javorových listů z konkurenční NHL.
4:12
Všechno proběhne podle plánu, ujišťovali Fardu celníci. Emigraci s Nedomanským nahráli jako dovolenou
Číst článek
„Viděl jsem hezkých pár zápasů, v nichž hrál, protože jsem se chodil na jejich soutěž dívat. Vidět tohohle obřího a silného chlapa, který uměl odrážet hráče a pohybovat se po ledě s tak čirou energií, bylo něco neuvěřitelného. Když si uvědomíme, jak se prosadil nejen ve WHA, ale i NHL, tak si uvedení do Síně slávy bohatě zaslouží,“ usmíval se Lanny McDonald v rozhovoru pro Radiožurnál.
Připomněl jednak to, že přezdívku Big Ned si Nedomanský v zámoří vysloužil nejen pro svou mohutnou postavu, a také fakt, že se stal prvním hráčem vyměněným z WHA do konkurenční NHL. I vytouženou slavnou soutěž si tak Nedomanský nakonec zahrál.
„Bylo to nebezpečnější, protože se hrálo i bez přileb a byli tam i blázni, kteří se neštítili ani píchnout někoho hokejkou do obličeje. Bylo to jiné, ten sport se hodně vyvinul. Hráči jsou lepší, brankáři jsou lepší. Rád se dívám, když to dobře vypadá,“ uvedl Nedomanský.
Po konci spolupráce s klubem z Las Vegas pokukuje po nějaké další. Tentokrát v roli čestného hosta sledoval vítězství Bostonu, kterému dal kdysi za Detroit premiérový český gól v NHL.
