Vyměnit ruské občanství za české komplikuje branná povinnost a diktatura, kritizuje Rus návrh zákona
Timur Kireev je osmadvacetiletý Rus, který žije v Česku už deset let. Mluví perfektní češtinou, veřejně vystupuje na podporu Ukrajiny a letos chce požádat o české občanství. Jeho snahu by ale mohl překazit návrh zákona poslance Martina Exnera (STAN), který by umožňoval získat české občanství jen Rusům, kteří se vzdají toho ruského. „Problém návrhu je, že nechává lidi napospas ruskému režimu,“ říká Timur v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
V Česku žijete už 10 let, mluvíte plynně česky, vystudoval jste tu vysokou školu, máte v plánu žádat o české občanství?
Určitě, české občanství je sice něco, na co člověk nikdy nemá nárok, ale po deseti letech o něj může žádat. Od začátku bylo mým hlavním snem a tak to přetrvává i dodnes.
Proč může celý proces výrazně zkomplikovat návrh zákona Martina Exnera (STAN), který by umožnoval získat české občanství pouze Rusům, kteří se vzdají toho ruského?
Vypadá to, že ruské zákony mohou činit překážky lidem, kteří se chtějí vzdát ruského občanství. Obzvlášť když tzv. mají dluhy před Ruskou federací, a ty dluhy nejsou jenom peněžité, ale za jeden z dluhů se považuje i branná povinnost pro muže.
A já jsem v ruské armádě nikdy nebyl, takže toto by mohlo být překážkou pro ruský stát, aby mě zbavil občanství. Nikdo ale neví, jak to bude ruský stát brát v reálném životě, když tu žádost podám. Nicméně ruské zákony mluví jasně: „Muž do třiceti let (což já jsem) se vzdát ruského občanství, aniž by měl za sebou brannou povinnost, nemůže.“
Český pas výměnou za ruský není diskriminace, tvrdí STAN. Tento návrh problém neřeší, míní Zelení
Číst článek
Ale pojí se s tím i řada dalších komplikací, jako jsou majetko-právní vztahy. Například kdybych se já teď zbavil ruského občanství, tak by můj podíl v rodinném bytě byl vlastněn cizím státním příslušníkem, což by mohlo být další komplikací pro moji rodinu, která tam bydlí. Protože nemovitosti státního příslušníka tzv. nepřátelského státu (Česko pro Rusko – pozn. red.) budou jistě ve větším hledáčku státní bezpečnosti a ruských tajných složek.
Kdyby situace byla řádná a Rusko nebylo diktaturou, kam se já osobně teď nemůžu vrátit, tak by to šlo velmi jednoduše. Prostě bych se podílu vzdal a převedl to na rodiče. Jenže tohle nejde, protože situace není standardní. A třeba Nizozemsko teď zrušilo podmínku vzdání se občanství právě pro Rusy, protože vědí, že řada lidí se tam vrátit nemůže a politické pronásledování v Rusku není nic nového.
(Nizozemsko dočasně kvůli válce na Ukrajině zrušilo povinnost vzdát se ruského občanství kvůli komplikovanosti situace. Jedná se ale jen o pozuastavení pravidla, nikoliv o trvalou výjimku – pozn. red.)
Jedna z dalších překážek by mohla být i to, že má člověk otevřený právní spor v Rusku. Tohle také nahrává těm komplikacím?
Samozřejmě, nejzásadnější praktický problém toho návrhu je, že nechává lidi napospas ruskému režimu. Česká republika bude takto nutit lidi přicházet do styku s ruskými úřady. V tu chvíli lidé zažijí riziko toho, že se ruský stát vůči nim nezachová dobře. Všichni víme, že ruský stát může činit překážky zákonné i nad rámec zákona. Nikdy nevíme, jaké podmínky ruský stát vytvoří pro vzdání se občanství zítra, ale nevíme ani, co přesně platí dnes.
‚Výjimky jsou moc úzké‘
Martin Exner pro Český rozhlas uvedl, že by mohla platit výjimka pro lidi, kteří dávají najevo, že vyznávají demokratické hodnoty. Vy veřejně vystupujete na podporu Ukrajiny, pomůže to vašemu případu?
Pokud se nemýlím, tak v návrhu zákona, který jsem četl, jsou výjimky velmi úzké. A možná se návrh bude ještě měnit, nebo jsem ho špatně interpretoval, ale přijde mi, že se na řadu lidí, kteří se vyjadřují protiválečně a prozápadně, ta výjimka vztahovat nebude.
Srbské úřady mě označily za bezpečnostní riziko, ale důvod neudaly, popisuje ruský protiválečný aktivista
Číst článek
Jsou tam výjimky například pro politické azylanty, ale člověk, který se vyjadřuje na podporu evropského humanismu a proti diktatuře, nemusí mít status azylanta. Já třeba status azylanta nemám.
Budou tam také výjimky pro lidi, jenž přispěli českému státu jako vědci nebo sportovci, ale těchto lidí jsou řádově maximálně desítky ročně, to je zlomek a není to proces, který může člověk běžně iniciovat.
Rád bych se podíval na návrh zákona, který bude obsahovat více výjimek. Například dlouhodobě uvádím, že jednou z výjimek by mohlo být čestné prohlášení, že žádající nesouhlasí s válkou na Ukrajině, ruským režimem a tím, co se děje v současném Rusku.
Pokud už nutně potřebuje být přijat tento, ze své podstaty diskriminační zákon, tak toto prohlášení by mohlo pomoci. Protože podpis takového prohlášení, na rozdíl od vzdání se ruského občanství, člověku skutečně znemožní vrátit se do Ruska během trvání války a autoritářského režimu. Vzdání se ruského občanství je totiž pouze symbolický krok.
Přestože vystupuje proti režimu Vladimira Putina a bojíte se aktuálně vrátit do Ruska, tak jste nikdy nežádal o politický azyl, který by splňoval danou výjimku. Proč?
Možnost azylu tu teoreticky je, ale žádat o azyl s trvalým pobytem v Česku je praxe víc než neobvyklá. Zároveň nejsem osobně pronásledován ruským režimem, to, že mi to teoreticky hrozí, nemusí být dostačujícím důvodem k udělení azylu. Ten je vždy krajní varianta.
Nejsem si ani jistý, jestli člověk s trvalým pobytem na území České republiky vůbec může v Česku o politický azyl žádat, mohlo by to vypadat účelově.
Martin Rozumek, ŘEDITEL ORGANIZACE PRO POMOC UPRCHLÍKŮM K AZYLOVÉMU ŘÍZENÍ PRO CIZINCE S TRVALÝM POBYTEM:
„Rus (a kterýkoli jiný cizinec), který tu déle žije nebo zrovna přišel, o mezinárodní ochranu (status uprchlíka) požádat může a stát musí azylové řízení provést: jestli mu v zemi původu hrozí pronásledování a jeho život tam je či není v nebezpečí. V praxi se stát bude ptát, proč několik let s žádostí o azyl žadatel otálel, ale zrovna u Rusů je to docela dobře vysvětlitelné a nárok na azyl pro pronásledované osoby by to nemělo ovlivnit.
Prakticky by ale žádost o azyl byla pro držitele trvalého pobytu krokem zpět. Azyl není ekvivalentem českého státního občanství - žádost o azyl bývá obvykle počátečním krokem uprchlíků, kterým v zemi původu hrozí pronásledování, a pak čekají velice dlouho na posouzení a udělení nebo mnohem častěji zamítnutí, navazuje kolečko soudů a ani při soudní výhře není zaručeno, že pak bude azyl udělen - kolečko soudů se může opakovat a celé to může být proces na několik let.
Byť tedy teoreticky držitel trvalého pobytu, který zde žije 10 let, může žádat o azyl, obvykle to nebude dávat smysl. Snad výjimkou, kterou si dovedu představit, by bylo, pokud by proti někomu v Rusku například náhle zahájili v jeho nepřítomnosti nějaké politicky motivované trestní řízení a chtěli toho člověka vydávat do Ruska, tak jako ochranu před takovým vydáním. Na druhou stranu s trvalým pobytem tu cizinec pobývá a může pobývat trvale a s vysokou mírou práv.
Navrhovatelé zákona tvrdí, že „Ruská federace bohužel využívá pobyt etnických Rusů jako nástroj prosazování vlastních politických a vojenských cílů.“ Na svém instagramu toto vyvracíte. Prosím popište, proč podle vás tento zákon Českou republiku neochrání.
Bohužel, skutečně ty argumenty, které jsou používány od navrhovatelů zákona, považuji z několika důvodů za sporné. První důvod je, že vzdání se občanství pro případné ruské špiony je mnohem jednodušší než pro obyčejné lidi, protože ruský stát je schopen to občanství velmi rychle vrátit.
Ruský agent tady může pobývat na základě trvalého pobytu, na základě českého občanství bez ruského občanství, dokonce s falešnými pasy. Často se mluví o příkladu Vrbětic, ale lidé zapomínají, že ti špioni, kteří výbuch spáchali, se tu nenacházeli na základě ruských pasů, ale na základě moldavského a tádžického pasu, které byly připravené ruským státem.
Dále bych chtěl zmínit, že trvalý pobyt Rusů v Česku zůstává, ten díky bohu nechce zrušit ani Martin Exner. Takže lidé s ruským občanstvím tady budou moci žít.
Také si myslím, že pokud chceme zabránit ruským agentům provádět v Česku nelegální činnost, tak je cesta více prověřovat osoby, které získávají občanství a trvalý pobyt za nynějších podmínek. Samozřejmě toto je pro Česko a jeho bezpečnost žádoucí a ani teď nevydáváme občanstvím všem. Pokud tyto mechanismy nefungují, tak je potřeba je zlepšit a nezavádět toto zbytečné opatření, které nic nezlepší, pouze uškodí tisícům lidí, kteří tady žijí.
‚Rusko nepotřebuje záminku‘
Rusko často využívá ruskojazyčné menšiny na území cizích států jako záminku pro intervenci „v rámci jejich ochrany“ nemohl by alespoň v tomto být ten zákon užitečný třeba v podobě s vámi zmiňovaným čestným prohlášením?
Pokud připustíme, že Rusko potřebuje nějakou skutečně existující záminku, tak se mýlíme. Rusko nepotřebuje fakta, nepotřebuje realitu.
Tlak Putina na Rusy je dramatický. V dalších letech může zavést sociální rating jako v Číně, tvrdí expertka
Číst článek
Když Rusko napadlo Ukrajinu, bylo to mnohem dříve než plnohodnotná invaze v roce 2022, nepotřebovalo žádný validní argument. Nemůžeme říct, že na Ukrajině byl menší nacismus, tak ji Rusko napadlo, na Ukrajině prostě žádný nacismus nebyl, vládly tam demokratické síly.
Musíme si také uvědomit, že ruská menšina je v Česku velice malá, nečiní ani jedno procento. Takže ani z hlediska podílu těch lidí to není na stole.
Jak se k tomuto návrhu zákona staví další ruští občané mezi vašimi kamarády?
Všichni moji kamarádi, což jsou z cizinců z poloviny Rusové a z poloviny Ukrajinci, spatřují diskriminační podstatu tohoto návrhu. Moji kamarádi, kteří mají zároveň ruské občanství, jsou extrémně frustrovaní.
Všichni vnímáme, že toto není útok na nás jako ruské občany, ale na evropské hodnoty v České republice, útok na rovné zacházení a rovnost menšin. Samozřejmě je to bolestivější, protože se to týká nás, ale štvalo by mě to u kohokoliv. Nejvíce mě mrzí, že tento návrh předkládají politici, kteří se tváří jako liberální a považují za důležitá lidskoprávní témata. Dopouštějí se ale diskriminace tentokrát na základě státní příslušnosti.
Kde vidíte hranici ochrany státu a diskriminaci menšin, i pokud by šlo dle slov Martina Exnera jen o dočasné omezení?
Není jasné, jestli má tento návrh dočasný charakter, oficiálně by měl asi být natrvalo.
Jakékoliv opatření, které znevažuje rovnost, je špatné. Pokud má stát pocit, že je narušena bezpečnost, tak má jiné mechanismy. Tento zákon nezavádí žádná západní velmoc, ale stát, který má zkušenost s totalitním režimem.
VYJÁDŘENÍ MARTINA EXNERA (STAN)
„Návrh zákona předkládám z bezpečnostních důvodů. Člověka, který dostane občanství, už nikdy nemůžete občanství zbavit ani ho vyhostit, pokud by v budoucnu představoval bezpečnostní hrozbu,“ říká Martin Exner pro iROZHLAS.cz a dodává, že majiteli ruského pasu zůstávají povinnosti vůči Ruské federaci, které jsou nekompatibilními s českými.
Pokud jde ale o závazky nebo tzv. dluhy k Ruské federaci, které by Rusům znemožňovaly se ho vzdát jako je například Timurem zmiňovaná branná povinnost, tak zde podle Exnera existuje poměrně snadné vyvázání se z nich. „Pokud by to Rusko nerespektovalo, tak jde o porušování zákona z jeho strany,“ říká. Česko ale podle něj nemůže upravovat zákony na základě toho, že je jiný stát nedodržuje.
Lidem, kteří vystupují na podporu Ukrajiny a bojí se vrátit domů, navrhuje zkusit žádat o politický azyl, nebo se smířit pouze s trvalým pobytem, který zajišťuje většinu práv srovnatelných s občanstvím mimo volební práva a cestování s českým pasem. S rozšířením výjimek na základě čestného prohlášení Exner zásadně nesouhlasí: „Naprosto by to negovalo můj pozměňovací návrh. Na této bázi nemůžeme vydávat občanství, protože by daný člověk pořád spadal pod ruskou jurisdikci. Politické pronásledování doloží pouze azyl,“ říká.