Pastrňák nadaci přispívá 500 dolarů za bod. Já dával víc, ale bodů jsem tolik neměl, směje se Voráček
Bývalý hokejista Jakub Voráček se svou sestrou spoluzaložil Nadaci Jakuba Voráčka. Prostřednictvím nadace podporuje pacienty s roztroušenou sklerózou. „Máte třeba pacienta s roztroušenou sklerózou a ten čeká tak dlouho na proplacení léku od pojišťovny, že za ty tři měsíce, než se to celé zprocesuje, zhorší se to třeba o 30 procent,“ říká Voráček ve speciálním vysílání Dobrý den Radiožurnálu.
Co dělá v současnosti Nadace Jakuba Voráčka?
Když to vezmu od loňského roku, měla za sebou rekordní rok, kdy jsme vybrali asi sedm milionů korun, když jsme byli jako nezisková organizace na festivalu v Karlových Varech. Plus jsme měli nějaké exhibice fotbalového i hokejového typu.
„Nejlepší pocit je, když za vámi ti lidé přijdou, mají slzy v očích, a děkují vám za to, že jste jim pomohl žít ten život trošičku lépe,“ říká spoluzakladatel nadace pomáhající pacientům s roztroušenou sklerózou Jakub Voráček
Takže nadaci se opravdu loni povedl parádní rok a letošní rok bude odpočinkovější, budou spíš privátní akce, typu golfové a tenisové. Musíme se znovu nadechnout a připravit se zase na další rok.
Teď v Třebíči otevřel Invest Gate Alzheimer centrum, kde nám nechal 30 lůžek pro pacienty s roztroušenou sklerózou. Takže po domě v Žirči svatého Josefa, kde je centrum, kde jsou všechna lůžka pro pacienty s roztroušenou sklerózou, teď máme další projekt, kde máme tuhle spolupráci a samozřejmě chceme budovat víc a víc. Uvidíme, co bude v nacházejících letech.
Pomoc s léčbou
Co jste se během doby, co působíte jako spoluzakladatel Nadace Jakuba Voráčka dozvěděl o té nemoci, o roztroušené skleróze?
Můžu mluvit sprostě, nemůžu mluvit sprostě asi, že? Když to musím říct na plnou pusu, je to sv***, dá se říct, že vám funguje mozek, ale nefunguje vám nic jiného. Samozřejmě jsou různé aspekty té nemoci, kdy někteří lidé to snáší lépe, někteří hůře.
Ale máte třeba pacienta s roztroušenou sklerózou a ten čeká tak dlouho na proplacení léku od pojišťovny, že za ty tři měsíce, než se to celé zprocesuje, se to zhorší třeba o 30 procent a už je ta nemoc rozjetá a už opravdu, dá se říct, že do pár let jste na invalidním vozíčku.
V tomhle se snažíme těm lidem pomoct, aby tu léčbu měli trošičku dřív a zatím se nám to, myslím si, daří, a asi nejlepší pocit potom je, když za vámi ti lidé přijdou, mají slzy v očích, a děkují vám za to, že jste jim pomohl žít ten život trošičku lépe.
Při charitativním vysílání Radiožurnálu se vybralo 1,4 milionu korun, sbírka pokračuje až do Velikonoc
Číst článek
Nadaci stále vede vaše sestra?
Vede ji sestra s Lenkou Dominikovou, s ředitelkou Nadace Jakuba Voráčka. A jak říkám, snažíme se to dělat co nejlíp, co jde. Někdy je to těžší, někdy je to lehčí, ale tam je právě výhoda těch kontaktů a tak, že když udělám nějakou akci, třeba typu hokeje nebo fotbalu, že kluci chtějí přijet a chtějí pomoct, takže většinou se dá vybrat hodně, hodně peněz.
Mluvíte do toho sestře a Dominice?
Ne, ne, ne, ne, já jsem mimo, já tam spíš jsem kvůli tváři. Ale myslím si, že asi nějaké papírování nebo takové věci. Samozřejmě rád někam vyrazím, zrovna do Žirče svatého Josefa, kdy si s pacientem sednu a pokecám. Ale že bych nějak papíroval nebo řešil detaily, to opravdu ne.
Tisíc dolarů za bod
Svého času jste měl model spolufinancování nadace přes góly v NHL a tak...
Přes body, přesně tak. To jsem ještě hrával, dával jsem tisíc dolarů za bod. Bylo to od roku 2015, takže za těch osm let to mohlo být asi tři sta, tři sta padesát tisíc dolarů. Teď nevím přesnou částku, zhruba tolik.
A jelikož máme výborný vztah s Davidem Pastrňákem, tak on naskočil, jakmile já jsem skončil, a dává teď naší nadaci pět set dolarů za bod.
Vy jste dával tisíc.
Já jsem těch bodů udělal o půlku míň, takže to vychází na stejno. Ale tady je samozřejmě vidět, jaký má Pasta srdce a jak jsme si blízcí a jsem rád, že to Pasta převzal po mně a ta nadace díky tomu může lépe fungovat.
Dobrý den Radiožurnálu
Unikátní projekt spojující dárce, nadační fondy, sbírkové projekty i charitativní organizace. Lidi, kteří pomáhají, a ty, jež právě teď pomoc potřebují.
Během 24 hodin speciálního vysílání z pražských Jatek 78 se ve studiu vystřídají desítky hostů, to vše za doprovodu hudebních hvězd. Představí se třeba Zdeněk Svěrák, Mikýř, Aneta Langerová, Mirai, Lucie Bílá, Xindl X, Jelen, Pokáč, Lukefry, Jakub Voráček nebo manželé Vlčkovi.
Poslouchejte 12. dubna od 10 hodin na Radiožurnálu nebo sledujte videostream na iROZHLAS.cz.
Součástí projektu je sbírka, jejíž výtěžek půjde na dvanáct charitativních organizací a jejich projekty podporující mladé lidi, kteří mají start do života složitější než ostatní.
Všechny reportáže o jednotlivých organizacích si můžete přečíst a poslechnout ZDE.
V čem tkví kvality „Pasty”?
Pasta je opravdu unikátní v tom, že ho to baví, má to jako zábavu. Ví, co potřebuje k tomu, aby se připravil na sezónu, aby prostě hrál co nejlíp může a baví se tím. Nevyrůstal odmala pod tlakem rodičů, jako „hele, ty musíš hrát, ty musíš vydělávat, ty se musíš dostat do NHL“. Bohužel v dnešní době rodiče takhle děti tlačí až moc a málokdy se to povede.
Proč myslíte, že to dělají?
Protože si plní sny, podle mě. A myslí si, že to je fakt jednoduché, ale není to jednoduché. Vezměte si, že 0,003 procenta hráčů, kteří kdy obují brusle, tak se podívají na jeden zápas do NHL a jednoduché to opravdu není.
Já jsem říkal už kolikrát v rozhovorech, že Pasta, podle mého názoru, je člověk, který se může v tom úspěchu a v té reklamě v České republice vyrovnat Jardovi Jágrovi a předvádí ty výkony. On je v jednom z nejhorších týmů v NHL a je čtvrtý v bodování, což je absolutně neuvěřitelný výkon a doufejme, že Českou republiku bude reprezentovat co nejdéle a jsem rád, že takoví lidi jako Pasta mají takový úspěch.
