Jeho první a poslední zápas v národním týmu dělí dvanáct let. O délce Nedvědova působení v reprezentaci vypovídá i to, že poprvé skóroval do italské sítě na evropském šampionátu v Anglii v roce 1996 a zatím naposledy v posledním přípravném duelu před mistrovství světa proti Trinidadu a Tobagu. Tyto trefy od sebe dělí bez jedenácti dnů deset let.

Po Karlu Poborském tak mizí z české reprezentace další pamětník evropského stříbra z Anglie. Zbývá tak už jen jediný, Vladimír Šmicer.

Rozhodnutí Pavla Nedvěda skončit v národním týmu uzrálo až v posledních dnech a týdnech. Pavel Nedvěd tám rozhodně nereagoval na neúspěšné vystoupení na světovém šampionátu v Německu:

"Po mistrovství světa jsem chtěl úplně skončit s fotbalem. Tyto myšlenky mě ale brzy opustily. Chci hrát ještě rok nebo dva. Co se týče nároďáku, tak o tom jsem přemýšlel hodně i v průběhu dovolené. Včera jsme si sedli s trenérem Brücknerem, vzal jsem si 24 hodin na rozmyšlenou a takhle jsem se rozhodl. Můj čas prostě nastal, nároďák musí začít znova už bez nás."

Důvodů, proč odložil Pavel Nedvěd reprezentační dres, má hned několik:

"Můj věk je první důvod a pak samozřejmě rodina, rozhodli jsme se zůstat v Juventusu. Budeme hrát druhou ligu a myslím si, že pro mě by bylo strašně těžké se motivovat a připravit na těžké mezistátní zápasy z druhé ligy. Celý život jsem byl zvyklý hrát těžké zápasy, a proto jsem byl dobře připravený na nároďák. To byl ten hlavní důvod. Také rodině mám co vracet."

I přes tyto silné argumenty se Pavel Nedvěd nebude s reprezentačním týmem loučit snadno:

Chtěl jsem hlavně poděkovat trenérovi a klukům za všechno, díky nim jsem si zahrál opravdu dobrý fotbal. Nároďák mi dal spoustu emocí, spoustu krásných chvil a spoustu hezkého fotbalu. Já jsem se vždycky snažil odevzdat všechno . Určitě mi to všechno bude chybět, ale každý musí jednou odejít."

Ondřej Prokop, Alena Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít