'Nejsem Ester, která skočí na lyže a vyhraje.' Kateřinu Pauláthovou po operaci těší i 26. místo
Víc než pětina dívek se nedostala do cíle náročného olympijského sjezdu. To ale nebyl případ jediné Češky na startu Kateřiny Pauláthové, která skončila 26. Na vítěznou Italku Goggiaovou ztratila přes pět sekund, ale necelý rok po operaci byla ráda, že vůbec může na hrách v Pchjongčchangu závodit, řekla v rozhovoru pro Radiožurnál.
Kateřino, v olympijském sjezdu jste skončila 26. Jak jste s umístěním spokojená?
Umístění je i s tím, že spousta holek vypadla, uvědomuju si to. Nicméně je to pěkné. Nejsem schopná se do sjezdu pustit na sto procent, i když vím, že bych měla. Ale ráno jsem počítala, že mám asi čtvrtý závod sjezdu v životě.
Ledecká pojede kvalifikaci snowboardistek až v sobotu, pořadatelé vyhověli požadavku týmů
Číst článek
Jsem ráda, že jsem přežila i se zdravotními problémy, co jsem měla. Před devíti měsíci jsem ležela na stole a řezali mi nohu, takže nemůžu očekávat, že sem přijedu a budu na bedně.
Jaké jste měla problémy s kolenem?
V dubnu jsem si nechala operovat křížový vaz. Celou sezonu jsem odjela s tím, že jsem ho měla přetržený. Myslela jsem si, že to bude meniskus a bude to v pohodě, ale byl tam problém s chrupavkou. Když to pan doktor otevřel, řekl, že to musíme opravit, protože by chrupavka dalších šest měsíců nevydržela.
Nakonec jsem se po pěti měsících postavila na lyže a všechno jsem se snažila uspíšit směrem k olympiádě. Vyšlo to a jsem strašně ráda, že tu jsem. Jsem tu podruhé na sjezdových lyžích, takže jsem ráda, že jsem to přežila a že to takhle dopadlo.
Mluvíte o respektu ze sjezdovky, měla jste i strach?
Když je strach, tak to pak nejde už vůbec, takže se ho snažím odbourávat. Není to jen o sjezdovce tady, ta je krásná, ale spousta holek měla problémy. Holky nestíhaly brány, některé spadly. Fakt to není lehké, hezky se to jede, sjezdovka se mi líbí, ale potřebovala bych ještě čtyři dny a byla bych o dvě vteřiny rychlejší.
Na trati jste také několikrát „vlála“, ale nakonec jste všechno ustála. Byl to velký boj?
Snažila jsem se hlavně dojet, ať si to zkusím na zítra. Každá jízda je super trénink a zase se cítím o něco líp. Je to čtvrtý pořádný sjezd v životě, který jsem jela, a člověk se to nenaučí tak rychle. Nejsem Ester, která skočí na lyže a vyhraje.
Když jste narazila na zlatou medaili Ester Ledecké v super-G, co jste na ni říkala?
Je to něco neskutečného. Tohle se prostě nikomu nepovede a klobouk dolů. Jako lyžařky se můžeme jít zahrabat. Nejen my české, ale hlavně ty světové, které mají lepší podmínky než my v Česku a úplně jiný servis.
Čím je podle vás Ester Ledecká tak výjimečná?
Má skvělý tým, to jí asi všichni v Česku závidíme, protože kolem sebe má strašnou spoustu lidí, kteří jí pomáhají. My, jak se to tu snažíme plácat s tatínkama, tak jsme spíš amatéři.
Má neskutečný talent, je samozřejmě pracovitá, ale to pracujeme všichni, taky pro to obětujeme celý život. A možná má i lepší hlavu. Jak ve snowboardu furt vyhrává, tak je na tom trochu psychicky jinak než my, které se snažíme vyhrabat na špičku a pořád nám padají pod nohy nějaké překážky. Jí to šlape neskutečně nahoru.