Situace s nedostupným bydlením se zhoršuje, do velkých měst míří stále více lidí. Jaké jsou recepty?
Nedostupnost vlastnického i nájemního bydlení hlavně ve velkých městech v Česku se v posledních letech nijak nelepší. Vyřešit problémy a pomoci lidem s bydlením přitom před volbami slibují všechny větší politické strany a uskupení. Podobně je tomu i letos.
Většina stran chce například zlepšit pro lidi možnost koupit si nový byt různými zvýhodněnými půjčkami či podporou hypoték. Podle hlavního analytika platformy Za bydlení Jana Klusáčka to ale nepomůže lidem ve velkých městech, kde je bytů málo a jsou nejdražší.
Poslechněte si Peníze a vliv Jany Klímové, tentokrát o dostupnosti a nedostupnosti vlastnického bydlení v Česku
„I s bezúročnou půjčkou splátka bytu v Praze či v Brně vždycky bude tak vysoká, že vlastní bydlení bude dostupné opravdu jen pro třicet procent nejbohatších. To je nová realita, kterou nepomůže bezúročná půjčka změnit,“ upozornil v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Podobně to vidí i expert na stavebnictví a nemovitosti ze společnosti Deloitte ČR Petr Hána. „Pokud se subvencují například hypoteční úvěry, znamená to, že se automaticky zvyšuje poptávka po koupi bytů. Problém ale je, že proti tomu pak nestíhá strana nabídky,“ upozornil Hána v pořadu s tím, že právě ve velkých městech je bytů stále největší nedostatek.
Praha je třetí nejhorší
Z nového žebříčku společnosti Deloitte vyplynulo, že Praha je letos třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě. Na jeho pořízení lidé průměrně potřebují 15 hrubých ročních mezd, což je o skoro dvě mzdy horší než v předchozím roce. Hůře jsou na tom pouze Amsterdam a Atény. V Praze navíc dále enormně rostou ceny nájmů.
Expert: Zázračné řešení krize bydlení neexistuje. V případě Česka jsem ale optimistický
Číst článek
Poptávka po bytech ve velkoměstech přitom i výhledově poroste. Většinou kvůli lepší práci či dostupnosti služeb a vzdělání se do nich stěhuje čím dál víc lidí, čímž ale Česko jen dohání situaci běžnou v Evropě. „Podíl lidí, kteří žijí ve velkých městech s více než 50 tisíci obyvateli, je u nás jedním z nejnižších v celé Evropské unii. Přirozeně se tedy budeme přibližovat tomu, co je obvyklé jinde, a to dál bude zhoršovat nedostupnost bydlení,“ upozornil Klusáček.
Z loňské statistiky je například podle něj vidět, že už jen polovina mladých rodin s dětmi do deseti let má v Praze a v Brně vlastní bydlení nebo na něj dosáhne, zatímco v malých obcích je to stále 80 procent. Zbytek rodin žije v nájmu a jejich podíl poroste.
I proto se experti shodují, že je potřeba zvýšit nabídku dostupného nájemního bydlení a obecně víc stavět. Podle Petra Hány jsou ve velkých městech stále velmi dlouhé povolovací procesy staveb, které se zatím i přes sliby politiků nepodařilo urychlit. Jedním z minulých taháků vlády byla digitalizace stavebního řízení; ta se ale nepovedla.
„Digitalizace byla jenom dílečkem v celé skládačce. Máme velmi složitý systém povolování, který jde od územních plánů jednotlivých obcí přes národní úroveň, kde to končí na stavebním zákoně. Takže se bavíme o novelizaci stavebního zákona, dokončení digitalizace a narovnání systému územního plánování na regionální úrovni,“ podotkl Hána.
Program dobrý, peněz málo
Podle Jana Klusáčka by s dostupným nájemním bydlením měl výhledově pomoct hlavně úspěšný nový program státu spadající pod resort místního rozvoje, který poskytuje investiční dotace na výstavbu nájemních bytů. Vyčleněno na něj bylo sedm miliard korun, ty se ale rozdělily během půl roku. „Zájem byl třikrát větší než alokace. Vláda by teď měla peníze na program zmnohonásobit,“ upozornil Klusáček. Podle něj byl klíčový zájem obcí, a to díky tomu, že vznikla i regionální centra podpory investic do bydlení. „Což tady také chybělo,“ dodal Klusáček.
Drahé bydlení, bezpečnost či zdravotnictví. Generace F otevře debatu o tématech palčivých pro mladé
Číst článek
Podpory výstavby nájemních bytů měly z větší části formu zvýhodněných úvěrů a menší, 2,5 miliardy, byly přímo dotace. V návrhu nového rozpočtu má jít celkově na podporu bydlení o 1,2 miliardy více, z toho o zhruba 900 milionů korun se má navýšit podpora právě na dostupné bydlení, kam spadá i výstavba cenově dostupných nájemních bytů.
Podle místopředsedy Starostů Lukáše Vlčka (kandiduje do Sněmovny) patří bydlení mezi priority strany před volbami, a o návrhu v této oblasti tak chtějí na vládě ještě jednat. „Ministerstvu pro místní rozvoj se podařilo po letech přešlapování výrazně rozhýbat programy na podporu bydlení a je zde velký objem žádostí na stavbu nových bytů,“ upozornil Vlček.
Řešit by se ale určitě neměla jen stavba bytů a jejich povolování, ale i legislativa a pravidla pro nájmy. „Třeba řetězení nájemních smluv na jeden rok je něco, co v Evropě úplně nemá obdoby,“ upozornil Klusáček. Pro smlouvy na rok neplatí zákonný limit na zvyšování ceny nájmu, který je u dlouhodobých nájemních smluv – a to vede k tomu, že krátkodobé nájmy enormně zdražují. Řetězení smluv chtějí například Starostové bránit daňovým zvýhodněním smluv nejméně na tři roky. Dlouhodobé nájmy chtějí zvýhodnit i Piráti.
3:13
Mladí v Česku musí stále častěji volit spolubydlení. ‚Ušetří tím až osm tisíc měsíčně,‘ říká realitní expert
Číst článek
Desítky tisíc nevyužívaných bytů
S rychlejší dostupností nájemních bytů by podle Klusáčka pomohla také určitá regulace ze strany státu přes různé zdanění prázdných bytů. Jejich počet jen v Praze se odhaduje na nejméně desítky tisíc. Jde hlavně o takzvané investiční byty, které lidé koupí a nepronajmou. Jejich vyšší zdanění je nástroj, který je podle Klusáčka v zahraničí vyzkoušený, a pokud by se v Praze takto dostalo na nájemní trh třeba 30 tisíc bytů, určitě by to pomohlo. „V programech stran to ale moc nevidím,“ uvedl.
Zvýšit daň chtějí například Piráti, a to na pozemky ve městech, které budou určeny k výstavbě bydlení, ale přitom se na nich nestaví. Obce chtějí Piráti motivovat k výstavbě také tím, že pokud se u nich stavět bude, získají vyšší podíl z výnosu DPH z této výstavby. Totéž navrhují i Starostové. Koalice Spolu daňové regulace neplánuje, ANO podrobný program zveřejní až v druhé polovině týdne.
Podle Petra Hány z Deloitte jsou regulace trhu vždy citlivé. „Obecně platí, že jakákoliv regulace, případně nějaké větší zásahy do daní, mají tendenci rezidenční trh spíše rozkolísat,“ uvedl s tím, že ve výsledku může větší daňová zátěž vést k dalšímu růstu cen.
Dostupnému bydlení se věnuje také Česká komora architektů (ČKA), která vždy před volbami vydává teze, na co by se v bydlení měli politici zaměřit. Loni v květnu ČKA založila i pracovní skupinu pro dostupné bydlení. Podle místopředsedy ČKA Petra Leška totiž zdaleka nejde jen o český problém a dá se tak poučit v zahraničí. Řešení by podle něj mělo být komplexní a diskutovat by se tak mělo i o tématech jako jsou energetické rekonstrukce domů, lokální zacílení s využitím městských architektů, procesní pomoc drobným vlastníkům ze strany samospráv nebo rozvoj veřejné, zejména železniční dopravy. "Řešení pak musí být kvalitní a udržitelné a zahrnovat i okolní prostředí, aby nevznikala nová sídliště jak z 80. let," upozornil Petr Lešek.
Více se dozvíte v audiu pořadu Peníze a vliv, který najdete vlevo nahoře v textu!
