Stálo nás to tolik sil. Všechno mě to tak mrzí, smutní basketbalistka Stoupalová po prohře s Německem
Další neuvěřitelně smolnou prohru prožily české basketbalistky. Po čtvrtfinálové prohře o bod s Maďarskem podlehly v zápase o 5. až 8. místo Německu 69:71 po prodloužení. „Na tomhle turnaji nám bohužel nebylo přáno,“ řekla Radiožurnálu Sport Natálie Stoupalová.
Na konci poslední čtvrtiny zápasu přitom vypršel čas za českého vedení. Radost z postupu do olympijské kvalifikace ale netrvala dlouho, protože rozhodčí podle videa vrátily čtyři desetiny sekundy na časomíru a Němky dokázaly vyrovnat.
Jak k této zvláštní situaci došlo? „Vlastně ani v podstatě nevím, protože jsem skočila do toho autu a měla jsem to všechno zády. Najednou jsem slyšela oslavný řev a myslela jsem si, že už je všechno doma a konečně jsme to zvládly. A ono to tak nebylo. Nemám k tomu co říct. Věděly jsme, že jdeme do prodloužení a stálo nás to tolik sil. I ten začátek, zase se do těch zápasů vracet je strašně náročné. Já hrozně cením tu bojovnost, kterou máme, a toho srdce, které do toho vždycky dáme. Ale na tomhle turnaji nám bohužel nebylo přáno.“
Přesto jste se neuvěřitelně zvedly do toho prodloužení, vedly jste o šest bodů ještě minutu a půl před koncem. A pak jste nakonec osm bodů dostaly.
Nemám k tomu co říct. Jednou jste nahoře, jednou dole. V obraně jsme dělaly jednoduché chyby. Rozebraly nás a to nás potom srazilo tak dolů. Nevím, jestli jsme se pak nedokázaly zvednout v té koncovce…
Těžko se mi to takhle popisuje. Na tom hřišti jste, máte tam ty emoce a všechno, ale takticky nad tím úplně nepřemýšlíte. Nebo samozřejmě přemýšlíte, ale nevnímáte to tak. Stejně se na ten zápas musím ještě znovu podívat, kde byly ty chyby a všechno. Těžko se mi to posuzuje.
Jaké emoce teď prožíváte? Jestli nechcete nejradši půl roku basketbal nevidět po tom, co s vámi rozhodčí provedli…
Přesně tak, jak říkáte. Na jednu stranu mě to všechno tak mrzí, ale na druhou stranu se už strašně těším domů a úplně vypnu, protože tenhle turnaj byl jedna velká emocionální horská dráha, jak štěstí, tak i smutku.
Teď si všichni zasloužíme pořádný odpočinek. Jsem na nás strašně pyšná za to, co jsme tady předvedly, a i když to nevyšlo, tak jsme pořád skvělý, bojovný tým a zasloužily jsme si tady být.
To, co předváděla v prodloužení Kateřina Zeithammerová, ale i všechny další mladé hráčky, je dobrý příslib do budoucna.
Jak říkám, klobouk dolů před všemi našimi mladými hráčkami. Respekt k nim, jak do toho vždycky jdou a nechají tam sto procent, co předvádí na takové úrovni za výkony. Na tom má zásluhu i trenérka, která jim tu šanci dává. Ode mě mají ohromný respekt a dík.
