„Pojedu v pozici pomocníka, ale zrovna na Paříž-Roubaix je strašně složité dopředu predikovat, jak se závod vyvine. Budu se snažit naskočit do úniku, případně zachytit úniky, abychom jako tým neměli v závěru problémy a hlavně pomáhat Madsovi a Jonathanovi,“ říká o své pozici v týmu Vacek.

Jednadvacetiletý cyklista bude moct v téměř 260 kilometrovém závodě těžit ze zkušeností z minulého roku. „Vím, že se už v prvních úsecích se může začít dělit balík, protože lidi začínají odpadat i kvůli defektu nebo jiným technickým problémům,“ komentuje Vacek.

„Člověk si může myslet, že je poslední, ale dost možná je hodně vpředu a ani to neví, protože je nemožné vědět, co se děje před ním a za ním. Je to extrémně nevyzpytatelné a jde o to se nevzdat mentálně a protrpět nesmírně těžký závod. Člověk musí na sto procent věřit sobě, týmu a materiálu,“ pokračuje.

Příprava na kostky

Klíčové jsou tradičně úseky na kostkách, kterých bude letos v závodě 29. „Na kostky se dá připravit, protože před Paříž-Roubaix je dost závodů na kostkách, kde si člověk může vyzkoušet formu a vidí, jak je na tom konkurence. Nejdůležitější je se připravit mentálně, protože je to strašně dlouhý závod. Prostě jet, i když na tom člověk není dobře, protože dojet do cíle je úspěch,“ vysvětluje jeden ze dvou Čechů na startu závodu. Tím druhým bude Pavel Bittner v trikotu týmu DSM.

Vzhledem k nástrahám na trati, nevyzpytatelnému počasí a častým pádům, které Paříž-Roubaix doprovází, si Vacek uvědomuje, že bez zkušeností a štěstí nelze uspět.

„Chci do toho dát všechno a co nejvíce pomoc týmovým kolegům, ale moc dobře vím, že musíme mít i štěstí. Výkonnost mám, takže snad půjde všechno podle plánu, nicméně na klasice se může stát cokoliv a předem stanovená taktika se může rázem úplně změnit,“ uzavírá Mathias Vacek.

lis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít