Kamarád za mnou přišel a říkal, že v Prachaticích je karate a ať to zkusím. Já přišel a už jsem tu 38 let,“ vypráví David Havlík, kudy vedla jeho cesta na tatami. Teď má za sebou čerstvou zkušenost. Putování na mistrovství světa do Japonska.

Sportovci závodili celkem na osmi tatami. David Havlík také rozhodoval jako hlavní rozhodčí finále kata patnáctiletých karatistek, finále mužů do 21 let let a jako jeden z rohových finále žen ve věku 40 až 45 let. Cesty karatistů do Japonska považuje za velmi důležité.

„Dozvíte se informace, které jsou v Evropě často zkreslené. Jde o překlad, v knížkách ten přímý překlad nemá takový význam, jako v originále,“ říká Havlík o načerpání informací, které mu pomohly jako trenérovi české reprezentace. S pátým místě se z Japonska vrátila Barbora Loudová, která si přivezla novou motivaci a spoustu zkušeností.

„Byl to skvělý zážitek a dříve bych neřekla, že se vůbec někam dostanu,“ vypráví Loudová.

Barbora Loudová má na karate specifický pohled. Podle Loudové dívky dbají i na to, aby jim to na tatami slušelo.

„Často chtějí udělat první dojem, tak si udělají například copánky. Ale na trénink si děláme culík a jde se trénovat. Všichni by si to měli jít vyzkoušet. Je to hezký sport.“ směje se Loudová.

„Já jsem spíše na druh karate jménem kata, a proto jsem nečekala, že budu mít úspěch i v kumite. Kata je taková sestava, kde se kombinují různé techniky, kde se bojuje proti imaginárnímu soupeři. A kumite je normální kontaktní boj proti soupeři. Jsem motivovaná se ve všem zlepšovat,“ doplnila teprve čtrnáctiletá Barbora Loudová.

Mezi největší úspěchy české výpravy v Japonsku patří stříbrná medaile trojice Daniel Beneš, Daniel Matoušek a Lukáš Adam ze stylu kata. Michaela Soukupová, Marie Čadová, Magdalena Žůček poté oslavily bronz ze stylu kumite.

Kamil Jáša Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít