Pogačarův treble, Štybarovo loučení i jízda napříč Amerikou. Připomeňte si cyklistické události roku
V historických zápisech z roku 2024 v cyklistice bude navždy zářit jméno Tadej Pogačar. Slovinský fenomén si podmanil italské Giro, opanoval Tour de France a na mistrovství světa podtrhl svou dominanci ziskem titulu. Ve světě cyklistiky se toho ale letos odehrálo mnohem víc. Připomeňte si olympijský double Remca Evenepoela, loučení Zdeňka Štybara s kariérou, jízdu dvou Čechů přes americký kontinent a další významné události uplynulého roku.
Nelze pochopitelně začít nikým jiným než Pogačarem. Slovinec do sezony vstoupil v březnu na Strade Bianche v Itálii a rovnou si připsal první vítězství. Ještě v tomtéž měsíci opanoval celkové pořadí etapového závodu Kolem Katalánska a následně vyhrál jednorázový podnik Liège-Bastogne-Liège v Belgii.
Poté zamířil do Itálie na Giro, kde od druhého dne vedl celkovou klasifikaci závodu a růžový trikot pro vedoucího závodníka od té doby nikomu jinému nepůjčil. Na konci května v Římě poprvé v kariéře zvedl nad hlavu Nekonečnou trofej.
Následně si dal Pogačar téměř měsíční závodní pauzu a věnoval se přípravě na Tour. Na Staré dámě, jak se závodu přezdívá, se opakoval podobný scénář jako na Giru. Pogačar navlékl žlutý dres pro vedoucího závodníka už ve třetí etapě, poté ho na jeden den přenechal Richardu Carapazovi, ale od páté etapy už dres pro lídra závodu nesundal.
Ačkoli měl po celé tři týdny zdatné protivníky v podobě vítěze předchozích dvou ročníků Jonase Vingegaarda a mistra světa z roku 2022 Remca Evenepoela, drtivými nástupy v horách své vedení postupně navyšoval. A 21. července v Nice, kde poprvé v historii končila Tour, která dosud pokaždé finišovala v Paříži na Elysejských polích, stanul na nejvyšším stupni.
Navázal tak na své předchozí triumfy z let 2020 a 2021. Zároveň se ziskem doublu – vítězství na Giru i Tour ve stejném roce – zařadil mezi hvězdnou společnost pěti cyklistů, mezi které patří Eddy Merckx nebo Miguel Induráin, kterým se to v minulosti také podařilo. Naposledy před Pogačarem vyhrál Giro i Tour v roce 1998 fenomenální Ital Marco Pantani.
Svou životní sezonu korunoval Pogačar 29. září v Curychu, kde zapsal třetí velký úspěch v letošním roce, když získal poprvé v kariéře titul mistra světa. Tímto počinem se znovu zapsal do historie, protože se stal teprve třetím cyklistou, který v jednom roce vyhrál Giro, Tour i světový šampionát. Před ním to dokázal pouze legendární Belgičan Merckx (1974) a Ir Stephen Roche (1987).
Evenepoelův olympijský double
Historické tabulky přepisoval také Evenepoel. Čtyřiadvacetiletý Belgičan po své premiéře na Tour, kde obsadil třetí místo a suverénně ovládl pořadí jezdců do 25 let, opanoval olympijské hry v Paříži. Letošní mistr světa v časovce si dojel pro zlato v též disciplíně i na olympijských hrách. Dokázal to pouhých šest dnů po skončení třítýdenní Tour.
Následně si pro olympijský titul dojel navzdory defektu čtyři kilometry před cílem i v silničním závodě, který měřil 273 kilometrů, a pod Eiffelovou věží slavil po týdnu už druhé olympijské zlato. Double z olympiády získal jako vůbec první cyklista v historii.
Rekordní vítězství na Tour
Výraznou postavou světového pelotonu byl letos také Mark Cavendish. Devětatřicetiletý cyklista si rozmyslel svůj loňský konec kariéry, aby mohl bojovat o rekordní 35. etapové vítězství na Tour.
Britský sprinter nečekal dlouho, protože už v páté etapě protnul v závěrečném sprintu cílovou čáru jako první a připsal si rekordní vítězství na Staré dámě. Překonal tím tak fenomenálního Belgičana Merckxe, který až do letošního roku držel prim s 34 výhrami.
Po svém rekordním triumfu vtipkoval Cavendish v cíli s Pogačarem, kterého z legrace nabádal, aby jeho rekord nepřekonal. Pozdější vítěz Tour sice slíbil, že to neudělá, nicméně pohled na jeho dosavadní sbírku úspěchů s přihlédnutím k jeho věku napovídá, že bude mít při konzistenci výkonů šanci na Cavendishův rekord v budoucnu minimálně zaútočit.
Povedený rok Mathiase Vacka
Českým fanouškům dělal letos radost Mathias Vacek, který na olympijských hrách konkuroval největším hvězdám světového pelotonu, jako je Wout van Aert, Josh Tarling nebo Stefan Küng. V časovce v Paříži totiž na mezičasech dlouho figuroval v popředí a držel šanci na medailové umístění. Na jedenáctou příčku ho nakonec odsunuli až elitní světoví časovkáři jako Evenepoel, Filippo Ganna nebo Küng.
V silničním závodě Mathias Vacek potvrdil skvělou formu, když obsadil čtrnácté místo, kterým vylepšil dosavadní maximum Romana Kreuzigra z Londýna 2012, kde skončil patnáctý. Za vítězným Evenepoelem zaostal o 1:51.
Do cíle dojel ve společnosti loňského mistra světa Mathieu van der Poela a cyklistického univerzála Toma Pidcocka. Dvaadvacetiletý český jezdec za sebou nechal jména světového formátu, ke kterým patří Mads Pedersen, Ben O’Connor nebo Marc Hirschi.
Forma cyklisty reprezentujícího barvy stáje Lidl Trek vygradovala na španělské Vueltě, kde startoval poprvé v kariéře. V první etapě, kdy byla na programu časovka, mu těsně uniklo vítězství, když skončil druhý za Američanem Brandonem McNultym. První tři dny dokonce vozil bílý trikot pro nejlepšího jezdce do 25 let. Druhé místo si připsal i v sedmé etapě, kde ve sprintrském dojezdu nestačil na Van Aerta.
Na kole napříč Amerikou
Českou stopu ve světě výrazně otiskli také Martin Souček s Tomášem Navrátilem, kteří se vydali na kolech napříč Amerikou. V rámci projektu Domestici se vydali na 4936 kilometrů dlouhý závod s názvem Race Across America (RAAM), ve kterém překonaly kalifornské pouště i horské průsmyky v Coloradu, ale také se museli vyrovnat s nedostatkem spánku, fyzickým i psychickým vyčerpáním.
Nejdelší cyklistický závod na světě absolvovali za osm dnů a osm hodin a vydali se na něj proto, aby rozšířili povědomí o paliativní péči v České republice.
Největší cyklistické akce v Česku
Největší cyklistickou akcí, která se konala v roce 2024 na území České republiky, bylo únorové mistrovství světa v cyklokrosu, které hostil Tábor. Fanoušci mohli sledovat jednak suverénní vystoupení Van der Poela, který si dojel už pro svůj šestý titul mistra světa z této disciplíny, a zároveň loučení Zdeňka Štybara s profesionální kariérou.
„Do předposledního kola jsem dojížděl s prázdnou galuskou. Asi to tak mělo být, možná jsem za to i rád, protože jsem si mohl užít neuvěřitelnou atmosféru. Nedá se popsat, co jsem prožil v posledním kole. Užil jsem si to, dokonce jsem měl i čas obejmout mechaniky v depu. Myslím, že jsem si nemohl vybrat lepší závod, kde ukončit kariéru,“ řekl tehdy Štybar Radiožurnálu Sport.
V Táboře zazářila i Kristýna Zemanová, která si v kategorii do 23 let dojela pro stříbrnou medaili. Domácímu publiku udělal radost také Kryštof Bažant, který vybojoval bronz mezi juniory.
Česká republika hostila také Světový pohár horských kol a do Nového Města na Moravě se v květnu sjela světová špička. V disciplíně olympijské cross country kraloval mezi muži pozdější olympijský šampion z Paříže Tom Pidcock. Mezi ženami si dojela pro vítězství také budoucí olympijská vítězka Pauline Ferrandová Prevotová.
Česko se po vzoru Tour de France v červnu a srpnu zbarvilo do žluta. Praha a Prachatice totiž hostily závody L’Etape Czech Republic by Tour de France, což je cyklistický závod pro veřejnost, který účastníkům umožní vyzkoušet si jízdu v profesionálním pelotonu a zažít atmosféru Staré dámy.
Na obou závodech je cyklistům k dispozici uzavřená silnice, zároveň se ho letos jako již tradičně zúčastnili i (nejen) cyklistické hvězdy světového formátu. Letos si „pražskou etapu“ zajel i španělský vítěz Tour z roku 2007 a 2009 Alberto Contador. V pelotonu mohli závodníci potkat například také Štybara, Jána Svoradu či Martinu Sáblíkovou.
