Plíškové pomáhá trenérský záskok. ‚Nenechá mě vypustit jedinou minutu,‘ chválí Martínezovou
Tenistka Karolína Plíšková vstoupila do US Open v New Yorku dvousetovou výhrou. Po herně problematickém období se snaží dostat do lepší pohody na svém nejoblíbenějším a nejúspěšnějším grandslamu a pomáhá jí v tom i slavný trenérský záskok.
Conchita Martínezová bude navždycky první španělskou vítězkou dvouhry Wimbledonu a i čtyřiadvacet let od triumfu ukazuje, proč tenkrát na trávě v Londýně mohla uspět. Karolíně Plíškové na síti při rozehrávce předvádí, že cit pro míč neztratila ani po kariéře, na Češku během tréninku několikrát úspěšně zaútočila jednoručným bekhendem.
Vydařený první den US Open: postoupily čtyři z pěti Češek, vypadla jen debutantka Bouzková
Číst článek
„Za čtyři dny, co jsme tady, mi dala hodně. Maká nejen na své půlce, ale nenechá mě vypustit jedinou minutu, myslím, že to právě teďka potřebuju,“ přiznává Karolína Plíšková, která také prozradila, s čím hlavně ji teď trenérka Martínezová pomáhá.
„Některá ta cvičení mi mohou jen pomoct. Myslím, že ve Španělsku všichni prošli tímhle drilem. Samozřejmě chce zlepšit moji práci nohou, což chce každý,“ usmívá se.
Karolína Plíšková si za trenérku nedávno vybrala Rennae Stubbsovou, kterou vyzkoušela při loňském Turnaji mistryň. Jenže Australanka už byla tou dobou domluvená na práci televizní kometátorky pro US Open. Takže je tady jako záskok Martínezová se svými zkušenostmi a klidem.
Právě ten teď česká tenistka potřebovala na kurtu zřejmě ze všeho nejvíc. „Obě jsou takové, že nepanikaří, jsou to pohodářky. Máme i docela srandu, i když je jazyk trošku cizí, funguje to super. Pohodu máme i mimo kurt,“ řekla Karolína Plíšková.
'Češi jsou negativní'
Když budeme počítat i otce Radka, který s tenistkou občas na turnaje jezdí, má po Jiřím Vaňkovi, Davidu Kotyzovi a Tomáši Krupovi v Renae Stubbsové a Conchitě Martínezové už pátého a šestého herního kouče od předloňského US Open.
Jak to bude v další sezoně, naznačí výsledky ve zbytku roku. Ale zatím je česká hráčka přesvědčená, že se bude i dál hledat pomoc spíš v zahraničí než doma.
„Není tam nikdo, u koho bych to chtěla zkusit. Není to nic špatného, ale Češi jsou docela negativní, nároční a strašně přísní sami na sebe. Ne vždycky je to dobré a to, co potřebuju. Někdy je potřeba trošku srandy a lehkosti na tréninku. Ne, že na to budu kašlat, ale občas mi chyběla pozitivní nálada,“ přemýšlí Karolína Plíšková.
